karma a souhlas

Zasloužená karma.

díky

Když ne referenda, tak by to chtělo zajistit, aby aspoň politici byli kompetentní, což nejsou, ministryně obrany byla paní, která se ani netajila, že tomu ani trochu nerozumí a co si myslet o nově zvoleném poslanci, který ani neví, že nemůže být zároveň poslancem a senátorem.

U politiků to Vodvářka nepočítá, ti jsou pro něj dokonalí a supervzdělaní. Hlavně "rathing" Ploc a podobní.

Díky Tomáši.

Když vidím Okamuru, mám smíšené pocity smutku. Nechápu, že je v našem národě tolik neuvažujících lidí....

Já mám ten samý pocit na Kalouskovu čtyřku.

Lesk referenda, pane Vodvarko, je (nebo melo byt) vstup CR do EU. Toto byla otazka NAD rozhodovani Parlamentu. Uz proto, ze Senat nema vzdy moznost usmernit rozhodnuti Snemovny. Take rozdeleni Ceskoslovenska je otazka NAD rozhodovanim moci vykone a take moci zakonodarne.

Bida referenda je rozhodovani na pr. o rozpoctu, odvolani cinitelu (ustava by mela mit zminku o pravidlech odvolani). koureni v hospodach a pod. To jsou otazky, ktere Parlament MUSI resit sam, jinak nema zadnou dulezitost, zadnou silu.

V prime demokracii je NUTNO rozdelit tyto dve polozky a ustanovit ustavni podlozeni. Otazkou je, zda jsme pripraveni tento krok ucinit. Pri dnesni politicke atmosfere si to nemyslim.

V dnešní době čím dál tím více občané volí bez racionálních podkladů a svoje rozhodnutí staví jen na svých emocích. A tak se naše společnost dělí do antagonistických skupin, naposledy na babišovce a antibabišovskou národní frontu. Strany usilující o politickou čistotu zcela ve volbách propadly. Strany stavějící na populistickém rozdělení naší společnosti, byly úspěšné. (ANO a ODS)

Okamurova strana svojí destruktivní ideologií odebrala hlasy Vojtovi Filipovi a bohužel je mnohem destruktivnější a nebezpečnější než komunisti.

A ČSSD propadla hlavně proto, že z nás občanů dělá chudáky, a my přitom se většinou jako chudáci již necítíme. Druhým důvodem bylo pohrdání střední vrstvou od Mládka a Štěcha. Třetím důvodem je rozvrácení nejúspěšnější polistopadové vlády a vyhnání z ministerstva nejúspěšnějšího ministra financí. A konečně to bylo to, že sociální demokraté nahráli Andreji Babišovi těsně před volbami na smeč, čímž ANO odebralo voliče ČSSD, kteří se rozhodují na poslední chvíli.

Referendum je vysoce rizikové pro naši demokracii a svobodu!

Tímto prohlašuji volby za neplatné, protože všichni nevolili tu stranu, kterou jsem volil já.

Tady s vámi úplně nesouhlasím. Pokud by to pivo za deset bylo takovým tahákem, mohly by si ho do programu vetknout populistické strany a převálcovat sněmovnu. To se ale nejspíš nestane.

Ty temné síly v politice skutečně jsou (všude) a nevidím moc jiných mechanismů, jak je z ní vystrnadit. Ve finále je jasné, že deset milionů voličů lze uplatit podstatně hůř než 200 poslanců.

Já se na referendum dívám jako na takové minivolby, s tím že pozornost bude soustředěna na jedno téma, takže nedojde k odvádění pozornosti voličů jiným směrem (což je jedna z nejstarších politických taktik). Strany tu samozřejmě budou i nadále a jejich úkolem bude svým voličům prezentovat dané téma v příslušném světle. A bude na jejich tradičních voličích, aby posoudili, zda prezentace byla úspěšná.

Nicméně referendum je velký zásah do politického stylu a muselo by se zavést postupně, aby se ho voliči mohli naučit. A to bude chvíli trvat (to ostatně platí o každé užitečné dovednosti).

Předpokládáte, Jene, vysokou vyspělost voličské základny. Taky mám trochu obavy, že tomu tak není /jak uvádím v článku o oněch 30,- Kč, kde nešlo o komunální téma/. Onen uváděný švýcarský model se vyvíjel staletí.

Jinak díky za názor.

Eucharisticky exkrementální.

Děkuji vám, že jste se mimo jméno konečně představil. S vaší lakonickou charakteristikou vyjadřuji souhlas.

A čímpak to asi bude, že žádný politik ještě neslíbil pivo za 10 Kč a nevyhrál? Jestli demokrat Vodvářka nemá halucinace. Článek lze shrnout takto: "lidé jsou blbci, o všem mám rozhodovat já, protože můj názor je nadřazený".

Pakliže se cítíte být "podřazený", je to váš problém, milý oponente.

Pokud se oprostíte od emocí, zkuste mi říci, v čem se mýlím. Slibuji, že odpovím.

A co třeba, kdybychom my géniové nenechali ty blbečky ani volit?

To tu někde zaznělo