Kdo jsem já a kdo jsi Ty?

V tomto týdnu se jako každý rok odehraje velké drama, největší v lidských dějinách. Drama věrnosti a zrady, drama lásky a nenávisti. On versus člověk.

Kdo jsem já? Jsem ten, kdo na Tvůj pokyn vyšel z Egypta, abych spolu s Mojžíšem hledal tu správnou cestu. A Tys mi ji celou dobu umetal a hubil mé nepřátele.

Kdo jsem já? Ten, kdo po čase začal reptat, že to neděláš dobře a že jsem měl raději zůstat tam, kde je sice poddanství, ale zase tam byly plné hrnce masa. Jsem ten, kdo si raději uplácal zlaté tele a začal se jemu klanět. Ale i ten, kdo když měl na poušti hlad, byl Tebou nasycen manou. A koho jsi nakonec dovedl do zaslíbené země, ale vděku ses ode mne nedočkal.

Kdo jsem já? Jsem ten, kdo Tě nadšeně vítal v ulicích Jeruzaléma a kladl pod Tvé oslátko palmové ratolesti. Jsem ten, kdo volal "Hosana, synu Davidův". A jsem ten, kdo ani ne po týdnu v ulicích křičel "ukřižuj ", protože jsi nesplnil mé bláhové efemérní lidské představy.

Kdo jsem já? Ten, kdo visel vedle Tebe na kříži a prosil Tě o odpuštění a také ten, kdo Ti i z druhé strany nenávistně spílal.

Kdo jsem já? Ten, kdo ve Tvém jménu, ale zcela proti smyslu Tvého učení, zabíjel po staletí okolo sebe ty, které jsem já považoval za nehodné žití.

Kdo jsem já? Ten, kdo ve Tvém jménu upaloval na hranicích ty, kteří měli odvahu říci něco jiného, než byly výroky samozvaných ochránců Tvého slova.

Kdo jsem já? Jsem ten, kdo si bláhově myslel, že lidským poznáním jsem schopen pochopit všechno okolo sebe, tedy i Tebe a jenž svou lidskou pýchu staví nad Tebe.

Kdo jsem já? Ten, kdo stál na osvětimské rampě a čekal na svůj konec v plynové komoře i ten, kdo mě tam dostrkal a zavřel dveře. Jsem ten, kdo s nápisem na opasku Gott mit uns konal přesně opačně, než jsi nás učil, co je smyslem našeho žití.

Kdo jsem já? Ten, kdo si bláhově myslel, že svým poznáním dokáže zvládnout všechny pohromy a nakonec jen teď sedí doma a má strach vyjít ven.

Kdo jsem já? Ten, kdo své stíny potřebuje přenést na jiné s bláhovým pocitem, že se jich tak zbaví. Kdo Tě volá o pomoc, když je mu nejhůře a kdo Ti současně připisuje vinu za pohromy, které si děláme sami. 

Kdo jsi Ty? Jsi Ten, který přes to všechno přichází každý den a nabízí sebe jako laskavou alternativu smyslu existence.

Kdo přišel na svět  jako člověk s vědomím, že to s ním nedopadne dobře a přesto jsi to udělal.

Jsi Ten, kdo nezatratil ani své katy a za něž ses i v bolestech modlil. Jsi Ten, kdo stojí vedle mne, i když si myslím, že jsem sám.

Jsi Ten, u něhož končí spirála nenávisti a kdo zcela proti lidskému pojetí nastaví i druhou tvář.

Jsi Ten, kdo nám nabízí svůj prázdný hrob jako jedinečnou příležitost uvědomění, že smrt není náraz do betonové zdi, ale nalezení dveří v této překážce, jimiž je nám dána možnost projít a tak dokončit poslední tah štětcem na obrazu zvaném náš pozemský život.

A jsi Ten, kdo vůbec nečeká na nějaký vděk či jiný pomíjivý lidský projev, ale jen na pochopení, že láska je silnější než smrt. Abych konečně dospěl a pochopil, kdo jsem já a kdo jsi Ty.

?