Nedělní povídku jsem četl až v pondělí. Tomáši, ať tě tento den nezklame

Děkuji všem svým milým čtenářům za laskavé reakce.

Jo, svědomí je potvora.

... překvapivý závěr, který jsem opravdu nečekal jinak jedním dechem, moc povedená povídka

Krásná povídka, silná. A je v ní i něco temného... Až mě zamrazilo. Ale lidé mívají v sobě od každého něco, ledy i ty temné struny. Tedy, přesněji ne "oni" lidé, ale my lidé je máme.

Tome, to je síla. Holt život.

Sic nečekal jsem happyend v intencích Joa Hlouchy, kdy nejedno dívčí oko by nezůstalo suché. Ale chápu, že katarze v oné podobě byla až nutná, možná až i, ač ex post, pro mnohé i coby memento. A přitom možná i škoda. Mohl být z onoho neštˇastníka třeba i dobrý blogger

Tome, milé překvapení!

Píšeš hezky a poutavě Tomáši! Ale nakonec smutně...