Tvé chardonnay, mé bordeaux

Hvězdy jsou tak blízko...                                                             .                                                                      . .                                                                                                  .                                                                      .  

Když vypustím smutek je mi hej

dlaně si schoulím v tvé a budou mě hřát

z tvých milionů slov slyším jen polibek a objetí

Znám tě odjakživa

Naše životy jsou jako vlákna šroubovice

jen se potkaly až teď

Po vodíkových můstcích hledáme sblížení

když hledáš ty já uhýbám

když hledám já tečou slzy

Slané krvavé bolavé šťastné vyděšené rányotevírající rányuzavírající smutek popela tvarující smutek v popel se měnící vodní páry nad krajinou zdvíhající s prvními paprsky slunce se rozplývající padající

Stojíš pod nimi a hledíš

stojím pod nimi a hledím na tebe

Jsem tu pro jiné

a chtěla bych být tu stejnou měrou pro tebe