srdce z provázků

(na zemi leželo osamělé srdce) ......................................................................

kdopak ho upustil nebo snad opustil,
pohodil za křiku citů
svázané provázky, vzpomínkami na lásky
tak posílené navzdory mýtům
*
zvedni ho, poutníče,
zvedni a na slunci zahřej
naskočí, neboj se,
vezmi ho do dlaní jemně pohoupej
*
kdo srdce jednou pohodil,
pohodí opět
možná, že neví proč,
ty za ním znovu však nehleď

Fotografie použita s laskavým svolením autora.