- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nebudu psát o mužích,
které bych chtěla,
oni se pak ztratí.
Kouzlo pomine.
Nebudu opěvovat jejich laskavé
i láskyplné projevy.
Kouzlo pak zůstává,
ale oni se stávají anděly.
Anděly pozemskými,
anděly nebeskými.
Jeden mi odešel,
tam, nahoru.
Ta-hora je vysoká.
Fouká na ní stále vítr
a popel,
ten zatracený
lidský popel,
rozmetá.
Do všech stran,
do všech stran
a do nebe.
Dal mi, co stihl,
jakoby mi chtěl
naše vteřiny zaplatit.
A pak odešel.
"Už nepiš a nehledej mne,
se mnou je to špatný."
Posvátná horo,
pošli mi ho
ozvěnou.
Volám tě, horo.
Volám tě,
mé nebeské světlo,
s tváří k oblakům
ke slunci
s rukama rozpaženýma.
Budu psát o věcech,
které bych si přála.
O těch, které nikdy nebudu mít,
protože napsané zůstane napsané.
Jako namalovaný obraz.
Věci jsou věci
po těch já neteskním.
Bolí mě setkání
s člověkem,
který je srdečný.
Tak srdečný,
že až září a svojí září se zabíjí.
A já měla tu sílu ho chránit,
proč, proč nechtěl,
se nedozvím.
Horo, větře,
jste jeho sestra a bratr.
Já jen na úpatí stojím
a s rozpaženýma rukama,
s tváří ke slunci
sleduji vaše
dílo.
Další články autora |
Chcete podpořit svou imunitu? Zapojte se do soutěže a vyhrajte roční balení komplexního doplňku stravy ImuBerin. Přípravek obsahuje superkombinaci...