Muži jdou za štěstím rychleji

Venku dopršelo. Po horkých dnech déšť, ochlazení. Vyzpovídám duši a půjdu se projít. Na boso, v gumových sandálech, mokrou loukou k lesu. Páří se z lesů a já nejsem muž.

Kdybych byla, nezpovídala bych duši, ale měla bych za sebou najetých sto kilometrů na kole i za deště nebo tři hodinky na surfu za včerejšího slunečného počasí. Nebo bych možná měla napilno a chystala se na zítřek do práce.

Když muže něco trápí, dokáží se v tom nevrtat a jdou rychle dál. Za vlastní nezávislostí bez níž nemohou žít. Nebo chcete-li bez pocitu „jsem teď schopný se postarat a finančně zabezpečit...“ nedokáží mnohdy ani spát. Odloží přemýšlení nad zajímavou ženou, kterou včera potkali. Bleskurychle se zbaví problémů blízkých a jdou za voláním materiálních hormonů. Aby byla v létě dovolená u moře i v tuzemsku, v zimě hory, aby u domu byl již konečně pořádný bazén... Mají svůj cíl a jdou za ním.

Muži mají cit, mrzí je nezdary či citová nedorozumění. Jen jejich myšlenky míří k dalším cílům kratší cestou.

My ženy dokážeme nad „rozlitým mlíkem...“ v životě dcery, syna, partnera či vlastním s kamarádkou propít litry kávy doplňované hromadou sladkostí. Prosmutnět spousty večerů, promáčet tucty kapesníků. Zvednout telefonní účet o desítky či stovky korun. Odložit pracovní schůzky. Nedokážeme hned mávnout nad nezdary jen tak rukou a jednoduchým konstatováním „Stalo se, stalo no a co?“. I my sedneme na kolo, i my uplaveme spousty bazénů, ale bez hledání v čase to neumíme.

A přitom si neuvědomujeme, že zatímco muži jdou v životě dál, my protruchlíme, proteskníme, propřemýšlíme čas, který nám nikdo nevrátí.

Na konci dne, týdne či měsíce, roku, nepřijde hodný skřítek, aby řekl: „Ty jsi se starala o své blízké, hledala jsi pro ně řešení, aby si jim pomohla, ty jsi vysvětlovala týdny svým dětem, že život není jen samá radost, že přišel čas, aby začaly rozhodovat i samy o své budoucnosti, ty jsi potkala muže, se kterým jsi byla ochotna vyvážit minuty strávené s ním zlatem a on klečíce u tvých nohou šel v myšlenkách svými sny dál i když tě nepřehlédl. Tobě se letošní rok škrtá. Ale ten příští žij více po svém, ať se tvůj život vyváží!“

„Děkuji, skřítku, ale já nejsem muž. Jsem žena, a tak má cesta ke štěstí je delší.“