Celý svět se zbláznil - musí si pomoci sám

Tak jako dokázal zastavit ekonomiku a omezit společenský kontakt. Všichni lidé na matičce Zemi se zalekli, až to optikou dronu vypadá neskutečně.

Bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

 Nasadili si roušky, začali si důkladně umývat ruce a přijali další nařízení vlád pod tlakem epidemiologů.  Kdo zná pravdu? O začátku, o myšlence, o strachu. Který ze strachů stvořil ten Vir? Interakce živých organizmů v biosféře Země? Obavy jedince - zástupce jednoho národa -  nejvyššího homida z čeledi hominidů? Ekonomický vývoj? Kdo nebo co? Ptám se sama sebe a hledám informace v médiích, kde je umění číst mezi řádky, mezi tituly článků.

Nechci se rouhat. Pan Vir tu je a kam až dosáhnou jeho chapadla ani mně není jasné. Jakby taky. Co je jeho chapadly? Pokud si biosféra sama pomáhá, tak mne to leká. Neumím její jazyk, abych se s ní spojila a zeptala se, co po nás požaduje, aby nás nejvyššího z homidů nechala přežít. Lidstvo se odnaučilo žít v souladu s přírodou, přestalo naslouchat sobě samému a začalo si nalhávat. Zvyklo si být Pánem. Nyní se muselo ale zastavit, nechat svobodně dýchat plíce světa, přestat létat v oblacích, která zastiňovala slunce. Aby na nás mohlo „dýchnout“ vitamínem D, pohladit, ale i trochu nezvykle připálit. Ptáci začali více zpívat. I ten zvláštní jev, kdy se zvířata začala stahovat do vyprázdněných měst, nás možná polekal. Strach, že tu nejsme jen my. A také osvobozující pocit, že tu jsou i ona a že mezi ně vlastně patříme. Ať chceme nebo ne.

Pokud Vir vědomě vyrobil nejvyšší homid, pak mi to zdánlivě připadá méně nebezpečné. Ve smyslu, když jsme vyrobili, umíme i přestat vyrábět a šířit. Více nebezpečné, a to již bez zdánlivosti, v tom, že jeden z homidů má v rukách Ten Vir, Tu Moc. Války patří psychopatům, bohužel jich stačí jen pár, aby dokázali ovládnout davy. Aby si ze svých podřízených udělali bič a pak se jich zbavili. „No, jen řekněte, kdo vám tu zprávu dal, řekněte to nahlas, ať je to všem jasné…“, tak nějak? Ale to je ještě slabý odvar jednoho lokálního prospěcháře. Světapáni mávají činy, slova jsou jen prodlouženou rukou.

A tak mne napadají dvě řešení. Pokud všichni lidé přišli o rozum, měli by se sami zavřít do blázinců. Nejraději bych však ponořila lidstvo světa do dezinfekce a nechala ho očistit od sevřenosti strachů, která je tak krajně nebezpečná.