Za lepším životem do Anglie

V roce 2007 jsme se rozhodli, že poletíme do Anglie navštívit rodinu. Naši příbuzní tam žijí několik let. Nevím, proč tam jeli, ale myslím si, že kvůli tomu, aby tam měli lepší život.

Maminka nám vyřídila pasy. Na vyřízení pasu jsme čekali necelý měsíc. Když jsme je dostali, po dvou dnech jsme vyjeli. Bylo 3.června 2007. Vyjeli jsme ráno na pražské letiště Ruzyně. Na letišti jsme byli asi 30 minut, než nám letělo letadlo. Byl zázrak, že jsme věděli, kudy kam. Na letišti jsme byli poprvé.

V letadle pro nás bylo všechno úplně nové a moc zajímavé. Přivítala nás letuška, seznámila nás s bezpečnostními předpisy a popřála nám šťastný let.

Let trval přibližně 2 hodiny. Přistáli jsme na letišti v Manchestru, kde už na nás čekala naše rodina a tatínkovo kamarád. Cestou domů nám ukazovali město a měli jsme si hodně co povídat.

Do Anglie příbuzní odešli před třemi lety, aby se jim lépe žilo. V České republice byli zaměstnáni, ale za minimální mzdu. V Anglii sehnali zaměstnání hned. Teta dělala uklízečku a strejda rozvážel jídlo. Měli děti, které tam chodily do školy. Mladší bratranec chodil do základní školy, sestřenka na učiliště, starší bratranec pracoval a starší sestřenka taky. V Anglii se jim daří dobře, líbí se jim tam.

Když už jsme k nim dojeli, ubytovali nás v horním patře svého domu. Nabídli nám občerstvení a dlouho jsme si povídali, jaké je to u nás v Čechách. Po dlouhé cestě i všech nevšedních zážitcích jsme byli všichni hodně unavení a šli jsme si lehnout.

Druhý den jsme si šli prohlédnout město. Manchester je velké průmyslové město. Prohlédli jsme si jeho centrum, obchody ap.

Strávili jsme tam asi jeden a půl měsíce a i když se nám tam líbilo, bylo potřeba se vrátit domů do Čech. My děti do školy a tatínek do práce. Objednali jsme si letenky a 26.srpna jsme se vrátili do Čech.

Zpáteční let byl příjemný, všichni jsme se těšili na babičky, strýčky, tetičky, bratrance a sestřenice, prostě domů.

Když jsme doletěli na letiště Ruzyně, vzali jsme si svá zavazadla a šli jsme z letište ven. Čekal na nás strýc s autem a odvezl nás domů.

To bylo radosti, to bylo vyprávění dojmů z cesty a pobytu v Anglii!!!

Roman Šváb, ZŠ ChanovRomano voďori