Táta kafe nevaří

Role mužů a žen u Romů je odlišnější, než jsme zvyklí vidět u neromských párů. Prochází ale v dnešní době změnami, kterými před desítkami let procházela také například česká společnost.

Lukáš Houdek

Z mého pohledu měly dříve ženy v romské společnosti horší postavení. Nemohly prosazovat vlastní názory, názor muže měl být i jejich názorem. Jejich svět byl omezený na úklid, vaření, péči o děti a o svého manžela. Neměly moc času starat se o sebe. Muži měli také své povinnosti: například chodit do práce, vydělat peníze, zajistit dříví, aby bylo teplo. K večeru spíše vyrazili do hospody pobavit se a odreagovat se od celodenní práce.

Sňatek nebýval vždy jen o lásce

Z vyprávění vím, že si mnohdy mladí chlapci a dívky nemohli vybrat partnera podle sebe, ale určili jim ho rodiče. I když se většina párů ze začátku nemusela mít ráda, chápala tuto věc jako přirozenou a tradiční. Tyto páry často vydržely nejdéle. Jsou to příběhy ještě našich babiček a dědečků.

Byly také případy, kdy chlapec začal chodit s dívkou, měl s ní pohlavní styk a musel si ji vzít, nebo se aspoň prozatím zasnoubit, aby dívka nebyla takzvaně „pošpiněná". Pošpinění znamenalo jak velkou ostudu a potupu pro dívku, tak pro její rodinu, která se za takovou dceru styděla. Takové dívky se styděly i samy před svými rodiči, prarodiči, tetičkami i strýčky. Proto se ženy hnaly do vdávání s muži, se kterými přišly o panenství. Případy, kdy si chlapec dívku nechtěl vzít ani po pohlavním styku, vedly k velkým hádkám mezi oběma rodinami. Ty se někdy táhly tak dlouho, až si dívka našla někoho jiného a vzala si ho. Dnes se to dodržuje už jen v některých rodinách. V dnešní době si ženy i muži mohou vybrat partnera podle svého. V současnosti má většina žen vlastní názor a ten si obhajuje. Muži se více než dříve podílí na výchově svých dětí. Řada z nich je však stále přesvědčena, že mají mít doma hlavní slovo a že úklid, vaření a praní je na světě jen pro ženy. Záleží ale na jejich výchově a povaze, zda svou ženu respektují.

Debaty o sexu jsou tabu

Dříve i v současnosti měly romské nezletilé dívky vyšší porodnost než ty české. Je to také tím, že v romské rodině panuje ohledně těchto záležitostí veliká stydlivost. Projít se doma třeba jen v podprsence, natož mluvit o sexu, je skoro nemyslitelné. Rodiče totiž svého potomka pořád vidí jako dítě, aniž by si uvědomovali, že dospívá, a probrali to s ním. Dívka ani chlapec si potom neuvědomují následky svého jednání, jako např. možnost otěhotnění.

Ze svého okolí znám případy, kdy se na těhotenství přišlo včas, a dívka šla na interrupci. Někdy byla donucena rodinou, jindy i ona sama s potratem souhlasila. Jsou tu ale i případy, kdy se těhotenství zjistilo pozdě, a dívka si musela dítě nechat. Následovaly potíže se školou, nedokončení střední nebo dokonce základní školy.

V tomto ohledu mají velkou váhu rodiče. Když svého potomka netlačí do dodělání školy a dítě samo chtít nebude, školu nedokončí. Z mého okolí mohu jmenovat rodiny, kde si rodič vnouče načas přepsal na sebe, aby jeho dítě mohlo školu dokončit – ať už svou vlastní snahou, s podporou rodičů nebo i s jejich donucením. Jinde ale chlapec odejde ze školy, aby mohl začít vydělávat. Kdo ale vezme nezletilého, nekvalifikovaného chlapce do zaměstnání? Začíná tak například pracovat jako kopáč.

Dnes jsou romští hoši a romské dívky z mého pohledu o dost rozvážnější. Osobně znám například jeden romský pár, který měl teprve po šestiletém soužití dítě. Vím také ale o případu, kdy 15letá dívka otěhotněla ještě na začátku deváté třídy a školu dodělala jen díky úkolům, které dostávala domů. Dneska však studuje střední hotelovou školu.

A co dál?

Můj názor na tohle všechno? Vše je ovlivněno změnami ve společnosti, tedy i svět romských mužů a žen. V minulosti to možná měli všichni těžší než dnes, žili hodně dle tradic své rodiny a kultury. Teď však žijeme v jiné době. I ta je ovlivněna rodinou, kulturou, ale zároveň je více otevřená. Nebereme si příklady jen od své rodiny, ale taky třeba od našeho neromského kamaráda a jeho kultury. Bereme si příklad z televize, která dokáže člověka hodně ovlivnit. Od dob našich babiček a dědečků se vše posunulo, a soudím, že tento vývoj, podle mě k lepšímu, bude pokračovat pomalu, ale jistě dál.

Marie Demeterová
ZŠ Vašatova, Kladno

www.romanovodori.cz