Šťastné a veselé (Dušičky)!

Amerikanizace Českých zemí je každým rokem rozšířenější. Nemyslím tím jen životní styl, globální značky nebo filmovou tvorbu; snad nejničivější je jejich útok na naše tradice. Santa Claus, sv. Valentýn a ten nejaktuálnější – Halloween.

Je sice pravda, že Halloween je v podstatě bližší keltskému Samhainu, tedy první prokazatelnou tradicí spojenou s přelomem letního a zimního období a otevíráním hranic mezi světem živých a mrtvých, mnohem víc než české dušičky. Jen pro pořádek – s takzvaným “čtvrtícím dnem” (den v půli mezi rovnodenností a slunovratem) se pojí zvyky jako svíčka za oknem ve vyřezané řepě (poznáváte halloweenské dýně Jack-o’-latern?), prostírání u večeře pro mrtvé příbuzné, kteří měli coby neviditelní duchové rodinu navštívit, nebo převlékání se do cárů, aby lidé byli ušetřeni zlých duchů (zde je patrně původ oblékání strašidelných kostýmů).

Mimochodem, nejstrašidelnější kostým, jaký jsem kdy viděla, je černý pracovní plášť našeho matikáře. Jakmile ho spatřím, naskočí mi husí kůže, toužím se vypařit, schovat se pod lavici… Proti jeho příkladům byly Drákulovy zuby jen masážním nástrojem.

Anna Kolářová
Gymnázium Strakonice

www.romanovodori.cz