V dřívějších dobách byl celospolečenský odsudek některých činností a lidí, kteří se jich účastní, výsadou panovníků a náboženských autorit. Dnes po odsudku nezřídka volají i samozvaní liberálové ...
Není to nic nového, že se odsudku nedopouštějí pouze konzervativci, kteří to berou stylem: „Jó, to za starých časů ...“ Už za minulého režimu byli odsuzováni „přisluhovači imperialismu“, a to i ten komunismus sám sebe nazývá lidovou demokracií. Poslední dobou ale narážím na to, že lidé, kteří se nazývají liberály, volají po celospolečenském odsudku některých činností, lidí, nebo politických uskupení.
Svoboda něco označit za nepřístojné nebo opovrženíhodné je součástí svobody projevu jednotlivce. A všichni ostatní mají svobodou projevu zaručeno právo s jeho názorem nesouhlasit. Pokud tento svobodný projev nezasahuje přílišnou měrou do svobod ostatních, je naprosto v pořádku.
Dokonce půjdu dále – jednotlivec by měl mít svobodu obhajovat i činy celospolečensky odsuzované a odsuzovat činy celospolečensky obhajované. Jen díky tomu se mohou tyto definice průběžně měnit a společnost se může vyvíjet. V minulosti bylo například vlastnictví otroka považováno za celkem běžnou věc a homosexualita za něco opovrženíhodného. Byť v některých kulturách je to tak vnímáno dodnes, v naší kultuře je to už naštěstí minulostí, díky svobodnému projevu.
Proto mě zaráží, když někdo, kdo se označuje za liberála, volá po celospolečenském postupu, ať už jde o celospolečenské přijímání nějaké doktríny nebo boj proti fake news. Bytostný liberál má vždy snahu autority zpochybňovat, nikoli se autoritou prohlásit. A s ostatními liberály je ochotný se sjednotit především v boji za rozšíření svobod.
Když někoho odsoudí konzervativní kruhy a snaží se ho vystrnadit na okraj společnosti, jsou tady liberálové, u kterých takový člověk může najít zastání. U koho najde ale zastání člověk, kterého odsuzují lidé, kteří se nazývají liberály? U konzervativců většinou ne, pokud tedy nehlásá vyloženě jejich hodnoty.
Nakonec zastání najde asi jedině u své společenské bubliny, která často snad ještě horlivěji, než společnost jako celek, odsuzuje názory jiné, než své vlastní. Názor se tím dále utvrzuje a společnost se štěpí na nesourodé a vzájemně znesvářené skupiny neochotné dialogu, což není dobrá zpráva pro demokracii.
Pročež vyzývám všechny liberály, mezi které se počítám – podívejte se do svého svědomí, zda ve své snaze bojovat o jedny svobody nepošlapáváte svobody jiné. A pokud tak činíte vědomě a toužíte po převýchově lidí, tak prosím v sobě najděte dostatek upřímnosti a začněte se nazývat skutečným jménem – socialisté.
