O šípkové Rýžence

Milé děti, v dnešním večerníčku si povíme pohádku o šípkové Rýžence. Ač si myslíte, že pohádku dobře znáte, poslouchejte pozorně, stačí, když mi neposlouží dobře paměť a pohádky trochu popletu, a zase je všechno úplně jinak.

V jedné menší zemi, ležící mezi několika pohořími na světadílu Jú Ropa, vládl starý pán. Král to nebyl, nanejvýš zeman, o tehdejším politickém zřízení dodnes nemáme jasno. Něčím se prohřešil a dostalo se to k soudu. Sudičky ho zle vytrestaly. Prokleli jeho dceru, že dostane nemoc z Rýžové země a umře na ni, nebo pošle ekonomiku k šípku. Ač se jmenovala jinak, lidé jí začali říkat „šípková Rýženka“.

Než ale dále pokročíme v příběhu, měli bychom si představit další postavy. Zdánlivě hloupý Honza? Princ na bílém koni? Ale kdeže! Zato v zemi už několik let žil, tyl, Adi Baba. Přišel z nedaleké Blatisravy a jeho čtyřicet loupežníků mu u dvora zajišťovalo výhodné zakázky. Měl ale obavy, že z toho bude průšvih, a tak se rozhodl Rýženku svést, aby se mohl prohlásit pánem země a své zlé skutky si sám prominout.

Svým orientálním šarmem mokrého hadru … by ji moc neohromil. Vyhledal pomoc mága. Slovutný čaroděj Mára, který to opravdu uměl s lidskou řečí, rád žil v tichosti a ústraní. Pomohl Adibabovi Rýženku očarovat, a co se nestalo, tedy žel stalo, opravdu ji svedl. Ač místo prvního polibku své nastávající políbil svého mága, stal se regentem, než bude Rýženka svéprávná a schopná vládnout zemi sama.

Když pak v Rýžové zemi nemoc opravdu vypukla, uspal Adi Baba celý sektor služeb až do odvolání. A v polospící zemi, zbídačené nemocí, jeho loupežníci řádili a bohatli více, než kdy dříve. Inu děti, to nezní moc jako šťastný konec, ale ono to tady ještě nekončí. Jak to pokračovalo? Našel švarný chasník Ivánek svoji nástěnku? Omlouvám se milé děti, asi jsem už samou senilitou popletl pohádku. Tak to je k dnešnímu večerníčku vše.

Dobrou noc.