Kdo je to „dezolát”?

Čekali byste, že se zde vyjádřím proti něčemu, co dělají lidé, kteří volili jako já? Je zde jedno slovíčko, nadužívané zejména mezi odpůrci ANO a SPD. Ne vždy je používáno správně. A i pokud je trefné, rozhořčení budí právem.

Význam slova

Slovo „dezolát” vychází z francouzského slova „désolé”, které vyjadřuje hlubokou lítost nebo rozhořčení. Anglické slovíčko „desolate”, vycházející ze stejného základu, lze přeložit také jako pustý či zpustlý, opuštěný nebo bezútěšný.

Původní použití v češtině označuje lidi na okraji společnosti, kteří jsou odpudiví svým zjevem či stavem. Z webu Čeština 2.0 si půjčím hezký příklad: „Nastoupil jsem do zadního vozu tramvaje, protože byl úplně prázdný. Ale ukázalo se, že to bylo kvůli jednomu dezolátovi a nedalo se tam vydržet.“ Pejorativní užití nepřekvapuje.

Novodobý význam definuje tento web slovy: „Protagonista dezinformační scény, většinou trvale nespokojený jedinec na okraji společnosti, který si životní frustraci kompenzuje odmítáním společenských autorit a příklonem ke konspiračním teoriím a politickému extrémismu.” Dezinformace také začínají na dez-, což přispívá k oblibě výrazu.

Odpovídá použití významu?

To záleží na tom, jak slovo použijeme. Na popis něčeho prokazatelného? Nebo …

Používáte 3M? My používáme 6N! Nálepku na nositele nám nepohodlných názorů.

Nálepkování zde vidím jako nejzávažnější problém.

Pokud slovo použiji pro člověka, který má důvodné pochybnosti o pravdivosti oficiální verze, páchám závažnou škodu na společenském diskursu. Jednak škodím bezdůvodnou urážkou, a pak odmítám diskusi. A bez diskuse umírá demokracie. Lidé se odcizují navzájem a oficiální verze je v moci státu. Konspirační teorie se nejednou ukázaly časem jako pravdivé.

Jinak zřejmě novodobý význam s původním významem celkem dobře koresponduje. Tentokrát ten člověk „zapáchá” ne doslovně, těkavými látkami z jeho tělních tekutin a metabolitů alkoholu, ale obrazně svým pomýlením. Tedy, pro někoho, kdo není v takto zuboženém stavu, je dezolát odpudivý, odporný, ale také politováníhodný.

Podobně jako u alkoholika, i zde si ale tito lidé nezaslouží jen odplivnutí či urážku. Nevíme, co je vede k tomu, že se takto chovají. Dost možná jsou přesvědčeni o pravdivosti toho, co říkají. A stejně jako je alkoholik natolik váben alkoholem, že rozumové argumenty pro abstinenci či střídmost selhávají, i dezinformovaný člověk si zaslouží spíše lítost, než hrubé opovržení.

Žel, podobně jako u alkoholismu, i zde může být přerod pozvolný. A první příznaky „dezolace” mohou být poměrně nenápadné. Sám jsem podlehl v roce 2013 Zemanovi. A u mé mámy občas pozoruji, že v ní dezinformace emočně rezonují. Ale baví se o tom s tátou, se mnou a s dalšími lidmi, kteří jí pomůžou nerozhořčovat se nad něčím, co ani není pravda. Mnozí naopak žijí v sociální bublině, která dezinformace umocní.

Domnívám se také, že u značné části lidí je aspoň částečnou motivací pro urážení těchto lidí obava z hrozby, kterou dezinformace představují. Stejně jako se alkoholici nestanou závislými na alkoholu sami od sebe, i lidé závislí na konspiračních teoriích k nim byli někým přivedeni. Někým, kdo je sám konzumuje.

A komu tím prospějete?

Jaké je korektní použití výrazu? Nejspíš se za ně nepovažujeme sami. Pokud někdo nezaloží Anonymní dezoláty, zbývá nám jen osoba třetí, jednotného i množného čísla. A raději jen v rámci rozhovoru s lidmi podobných názorů. Použití ve druhé osobě působí jen rozhořčení, a třetí osoba ve veřejných statusech taktéž.

Šíření prokazatelných lží je stejně odporné jako poslední stádium alkoholismu. A těm, kteří je šíří nejhojněji, není o moc snazší pomoci, než těm alkoholikům. A přesto: I pokud slovo použijete jako projev lítosti, je to akt nevítaný a krajně nepříjemný (urážka tuplem). Uvědomme si, že příčiny „dezolace” jsou frustrace a neštěstí, což více rozeberu příště. Urážením neštěstí jen prohlubujeme a stáváme se součástí problému, ne řešení.

Zkusme raději trpělivě argumentovat, prezentovat fakta, a vynechme argumentum ad hominem. V opačném případě jsme stejní, ne-li horší než oni, byť i my máme své důvody k frustraci a oni je zosobňují.