Blíží se nám volby. S nimi také spousta dárečků, slibů a jiných podvodů. Podle čeho vybírat, koho volit a koho určitě ne? Jak poznat populistu?
Před volbami se politici snaží lidem zalíbit. Ti, co právě dosluhují, to mají opravdu těžké, pokud vládli špatně. Pokud kradli v dřívějším období, je vše dávno zapomenuto a může se slibovat na novo. Jistě, i v zaběhlých stranách jsou slušní lidé, pijavice jsou ale dravější.
Snaha zalíbit se lidem je základem populizmu. Populista říká lidem, že mají pravdu, nabízí líbivá jednoduchá řešení a řídí se průzkumy veřejného mínění. Nabízí to, na co lidé slyší, i kdyby věděl, že je to špatné. Lidé si často jen nepřipouštějí, že ta spousta věcí zadarmo je přijde pěkně draho.
Opakem populismu je, když strana má program, který vychází z názorů členů strany. Taková strana lidem nabízí svůj názor k osvojení. Když politik říká, že mluví pravdu, zní to hrozně arogantně. Přidají se lidé, kteří podobný názor už měli dříve, následně pak ti, které jiní přesvědčí, že dosud žili v bludu. Existence ideálů je pak tím, co vůbec dává naději na změnu k lepšímu.
To, zda se nová strana vůbec do zastupitelstva či parlamentu dostane a jak se tam bude chovat, není nikdy jisté. Co ale jisté je, že ani strany, které jsou u koryta už dlouho, nikdy nebudou mít dost. Nesouhlasím, že ti, kdo už mají nakradeno dost, nebudou krást ještě více. Vždy se najdou nové tváře ve straně a napojená mafie si jistě žádá další zakázky.
I menší zlo je pořád zlo. Proto tvrdím, že nejlepší možnost je najít si stranu, která vypadá dobře, a dát jim šanci. Já budu volit Piráty, protože jsem sám přesvědčen, že za něco stojí. A tím nechci nikoho lanařit, ať je volí. Každý si musí sám udělat názor. Změnu ale umožní jen nové strany, staré ne. Starého psa novým kouskům nenaučíš.
