Vyrůstal jsem v době, kdy se u nás označení VIP ještě neužívalo. Byly jen dvě kategorie lidí – ti normální, obyčejní a pak papaláši. Poznali jste je na první pohled. Pokud nebyl na blízku větší papaláš, tak se chovali, jako by byli středem vesmíru a vše se muselo točit okolo nich.
Přišel rok 1989. Rok, kdy měly nastat slibované změny. Politici svorně prohlašovali, že oni se určitě papaláši nestanou. Možná si vzpomenete na vládu, která jela na první zasedání městskou hromadnou dopravou.
Uplynulo pár let a papalášů máme možná víc, než před rokem 1989. Politik, poslanec nebo senátor – tyto termíny dnes považuje spousta lidí za nadávku. Díky svému chování se lidé v politice dostávají v žebříčku popularity až na samotné dno. Nutno podotknout, že většinou zaslouženě.
Patřím k těm, kterým je bližší pravá strana politického spektra. Přesto chci dnes vyseknout poklonu ženě, která celý život prožila na straně opačné. Díky tomu, že žiji ve Frýdku, ji mohu pozorovat už devět let.
Paní senátorka Eva Richtrová patří k několika málo politikům, o kterých mohu říci, že si jich vážím. Přitom začínala v KSČ, kde se ty papalášské manýry snad vyučovaly na Vysoké škole marxismu-leninismu. Zdá se, že ji ale nic z toho nepoznamenalo.
V politice je už dlouho. Nikdy jsem ale neslyšel, že by se namočila do nějaké korupční aféry.
Při setkání s ní mám vždy pocit, že je to taková obyčejná ženská, která stále ví, jak žijí prostí lidé a rozumí jim. Jako by to stále byla ta učitelka, pro kterou byla práce posláním a tak vždy myslela víc na své žáky, než na sebe. Už jako primátorka spolupracovala ve svém městě se všemi neziskovými organizacemi, za kterými byly vidět výsledky.
Na jednání senátu do Prahy nelétá letadlem, ale už druhé volební období jezdí Pendolinem. No a u nás ve Frýdku ji běžně potkávám v autobuse MHD.
Nejvíc na ní oceňuji fakt, že se pro ni politika nestala korytem ani výtahem k moci. Pořád mám dojem, že zůstává v politice, aby mohla bojovat za své ideály.
Jak už jsem psal, českou levici moc nemusím. Paní primátorky si ale vážím. Škoda, že svým přístupem k politice a stylem práce nenakazila v Senátu Parlamentu České republiky i na Magistrátu města Frýdek-Místek víc lidí. Žilo by se nám lépe.
