Plastici a undergroundová komunita v Nové Vísce na Chomutovsku

The Plastic People of the Universe přijedou na koncert do Kadaně zrovna v den, kdy zahajujeme v klášterecké galerii Kryt výstavu o zaniklých obcích na Klášterecku. Jedna z nich - Nová Víska - je spojená s historií undergroundu.

Při přípravě výstavy o zaniklých obcích Klášterecka se dostávám k nejrůznějším zajímavým tématům, která tu ještě přiblížím. Teď mě zaujala shoda termínu, kdy se uskuteční koncert legendární kapely The Plastic People of the Universe v kadaňském Orfeu dne 7.10. od 20 hodin, a vernisáž výstavy Zaniklé obce Klášterecka, kterou zahajujeme také tradičně v pátek první týden v měsíci a to od 17 hodin v galerii Kryt na radnici.

Při přípravě výstavy vycházím z různých zdrojů, z oficiálních archivů a muzeí i ze vzpomínek pamětníků. A právě jeden z pamětníků mě upozornil na proslulost Nové Vísky, která byla za minulého režimu zlikvidována snad i pro ony akce undergroundu, které se tu v konaly. Nebo minimálně ten dům, kde se tehdejší "diverzanti" scházeli.

U nás v bývalých Sudetech není tedy zánik obcí, odkud byli po 2. sv. válce vysídleni Němci, a které buď už nebyly vůbec dosídleny, nebo jen částečně, a poté zrušeny, výjimkou.

Historii zaniklých obcí v celé republice připomíná výborně vedený web Zaniklé obce a objekty, který založil a spravuje sběratel historických pohlednic Pavel Beran z Klášterce nad Ohří.

"Komunita na Nové Vísce byla zásadní komunitou, která kdy vůbec na území tehdejšího Československa vznikla. Po jejím konci se již nikdy nic podobného v takovém rozsahu vytvořit nepodařilo, už jen proto, že se spousta lidí rozhodla emigrovat." píše se na webu Moderní-dějiny.cz

Po zaniklých obcích na Kadaňsku a Klášterecku dnes pořádá poznávací cesty průvodce z Offroadsafari Jiří Vykydal. Od něj mám tuto citaci:

"Postava českého undergroundu v té nejryzejší formě - Miroslav SKALÁK Skalický: Můj baráček byl malinkej pro stovky lidí, tak jsme si sehnali Novou Vísku u Chomutova. Ostatní baráky likvidovali pod různejma záminkama, ale my jsme doufali, že když tenhle bude na samotě, že to půjde. Samozřejmě jsme se mýlili, náš barák zlikvidovali taky, a to za účelem zvýšení obranyschopnosti státu, takže milicionáři s hasičema tam pak začali dělat nějaký chlastačky.
V každym případě to bylo místo, kde proběhlo koncem 70tých let nejvíc koncertů a akcí u nás. Bylo jich tam strašně moc, o tom se nedá mluvit, to je potřeba zažít. Několikrát byl barák obklíčenej, ale nikdy se nestalo, aby akci přerušili. I když tam byli, vždycky se dohrálo. Tenkrát měl Magor ještě geniální nápady a vymyslel, že koncerty nebudou o víkendu, ale udělal se třeba ve čtvrtek. To věděli jen lidi, který to vědět měli, takže ve čtvrtek se hrálo, přijelo 300 lidí, v noci odjeli, v pátek naklusali policajti, obklíčili nás a byli tam až do neděle. Nicméně bylo dávno po koncertě a oni se jen divili, že nikdo nepřišel."  

Na výstavě o zaniklých obcích tedy připomenu i tuto historii nezávislé kulturní scény, kterou jsem v té době znala jen v propagandisticky upravené podobě "Bič boží" ze seriálu 30 případů majora Zemana. Úvodní scéna tohoto seriálu je mimochodem natáčená také na Chomutovsku a to na Měděnci. Poznáme to podle typického tvaru kaple na vrchu Mědník, která má tvar rotundy.

Výstavou se snažím upozornit na životní příběhy lidí, kteří museli opustit svůj domov. Netýkalo se to jen Němců po 2. světové válce, ale i pozdějších usedlíků. Některé z obcí totiž byly zlikvidovány kvůli těžbě uhlí nebo plánované výstavbě odkaliště, která se nakonec neuskutečnila. Lidé byli přestěhováni, někteří to odnesli zdravím. Mnozí vzpomínají dodnes. A právě na těchto vzpomínkách bude založena zmíněná výstava. Část expozice mám přitom zapůjčenu z Muzea zaniklých obcí v Perštejně.