V sobotu 26.1.2019 vyšel Víkendu MFD článek o úbytku ptáků od I. Breziny, kde je tvrzení že : „Miliony ptáků rozsekají rotory „ekologicky čistých“ větrných elektráren, spousta opeřenců uhoří na sloupech elektrického vedení"
Nepatřím k zastáncům obřích větrných elektráren, ale takovéhoto oblbovaní čtenářů se mi příčí.
Vliv větrných elektráren (dále jen větráků) na ptáky je velmi variabilní a závisí na početnosti ptáků v místě, konfiguraci terénu aj. Ptáci patří k nejčastějším obětem, ale hned další jsou netopýři. Přesto přímá úmrtnost (mortalita) ptáků v důsledku větráků je zanedbatelná ve srovnání s dalšími lidskými aktivitami. Existují důkazy, že vhodně situovaný (mimo tahové oblasti nebo hnízdiště ptáků) a dobře navržený větrák nemusí pro ptáky představovat velikou hrozbu. Přesto je samozřejmě dobře při navrhování větráků brát ohled na ptáky a netopýry i na krajinný ráz.
Pokud jde o zraňování a usmrcování ptáků elektrickým výbojem na nevhodně konstruovaných sloupech vysokého napětí, tak to už je jiná kaše. Výboj vzniká v důsledku propojení dvou vodičů tělem ptáka a to zejména za deště. Ptáci jsou ohrožení především na linkách vedoucích otevřeným terénem, kdy využívají sloupy jako vyvýšené místo k usednutí. Úhyny na sloupech byly zaznamenány u všech větších ptáků, kteří na ně usedají - čápi, dravci, sovy a krkavcovití pěvci. Nejčastěji jsou postiženy běžné druhy, ale jsou známy případy úhynů i druhů velmi vzácných jako je orel mořský, sokol stěhovavý, raroh velký, výr velký apod. Ptáci zasažení elektrickým výbojem mnohdy nezahynou na místě, ale často až za mnoho dnů v důsledku vysílení či infekce zasažených odumírajících tkání. Naprostá většina poraněných ptáků zůstává nenalezena nebo končí jako snadná kořist predátorů. Ze 14 studií na toto téma v Severní Americe byla stanovena celková úmrtnost (mortalita) ptáků na elektrických linkách v USA na 0,9 – 11,6 milionu jedinců za rok. Pokud jde o vedení u nás v Česku, tak nejnebezpečnější se jeví sloupy 22 kV, kde vodiče jsou v jedné úrovní a izolátory jsou na konzolu upevněny směrem vzhůru. Tyto tzv. sloupy smrti jsou distributoři elektřiny povinní do r 2022 nahradit sloupy bezpečnějšími. Tento problém se dlouho podceňoval, dokud se nezjistilo, že práci mohou spustit výboj, který následně zasáhne i hospodářská zvířat pasoucí se pod sloupy a teoreticky i člověka. Podle nové legislativy musí energetici podobným způsobem ošetřit sloupy venkovního elektrického vedení o napětí 22–35 kV na celém území ČR. Přesto, s ohledem na rozlohu Česka, se nebude jednat o miliony exemplářů.
Následující statistika příčin úmrtí ptactva pochází z USA, kde je ale podíl větráku (větrných generátorů) výrazně vyšší než u nás, což zvyšuje i podíl jimi způsobených úhynů. Hlavní příčinou úmrtí jsou doma chované, případně zdivočelé kočky - řádově 200 milionů ptáků ročně , druhou nejpočetnější jsou okna a skleněné plochy - 100 milionů (zde ale může jít o mnohem víc, protože se to nedá dobře sledovat), třetí příčku zaujímají pesticidy - 70 milionů, čtvrtou srážky s automobilem - 60 až 80 milionů, pátou stožáry telekomunikací - 40 až 50 milionů, šestou elektrická vedení - 1 až 12 milionů a teprve poslední sedmé pořadí zaujímají větráky 10 až 40 tisíc ptáků ročně. Údaje jsou samozřejmě odhady, ale asi velmi dobré s ohledem na to, že pocházejí z různých zdrojů (American Wind Energy Association, TreeHugger = www.treehugger.com, American Bird Conservancy)
Tedy kolize s rotory větrných generátorů jsou příčinou necelé jedné desetiny procenta všech úhynů ptáků způsobených člověkem, úhyny způsobené elektrickým vedením asi 2,3 % I když je u nás situace jiná než v USA, procentuálně je poměr příčin úmrtí ptáků způsobených člověkem velmi podobný. U větráků mohu dělat úhyny v Česku řádově tisíce kusů. V každém případě je tvrzení : „Miliony ptáků rozsekají rotory větrných elektráren“ ukázkou pokleslé bulvární žurnalistiky.
Literatura:
Strnad. M., Bílá H. ( 2015): Metodika na ochranu krajiny před fragmentací z hlediska ptáků, AOPK ČR Praha
Barrientos R., Alonso J.C., Ponce C. a Palacín C. (2011). Meta-analysis of the effectiveness of marked wire in reducing avian collisions with power lines. Conservation Biology, 25 (5): 893-903.
