Šumavě neškodí brouk, ale Jirsa s Drobilem

Nový ministr životního prostředí Pavel Drobil mění přístup svého ministerstva vůči Šumavě. Jen senátor Jirasa nic nemění. Ten lže, jako obvykle.

Představte si špičkového chirurga, primáře, který vyšetří pacienta magnetickou resonancí a dalšími špičkovými přístroji a na základě toho rozhodne, že pacient je v pořádku, jen je trochu přepracovaný a pustí ho do domácího ošetření. V zápětí ale  dostane telefon od ministra zdravotnictví. Ministr mu sdělí,  že pacient je posedlý zlým duchem a je třeba mu provést trepanaci . Primář vyběhne  na chodbu, pacienta chytí  a za plného  vědomí mu provede trepanaci lebky. Pacient  je nadosmrti  zbaven zlých duchů a také v zápětí zemře. Ministr měl samozřejmě pravdu.

Připadá vám to nesmyslné ? Tak si přečtěte zprávu, kterou  uveřejnil Prachatický deník :

Nový ministr životního prostředí Pavel Drobil mění přístup svého ministerstva vůči Šumavě. Dosavadní koncepce tzv. bezzásadovosti neboli divočiny prosazovaná zejména stávajícím vedením Národního parku Šumava přinesla kůrovcovou kalamitu a následné kácení dřeva, která nemá v historii obdoby. „Je to smutný pohled a je evidentní, že něco se musí stát,“ řekl ministr při obhlídce na Hochsteinu u Třístoličníku, kde se minulý víkend potkal s vedením Jihočeského kraje a senátorem Jirsou.
„Roztříštěnost bezzásahových zón je třeba stmelit a les obnovit. Nechci, aby Šumava byla mrtvým územím jako po kalamitě ze 70. let,“ dodal ministr. „Prosazením kůrovce jako chráněného tvora nechala Správa NPŠ lesy doslova sežrat,“ říká senátor Tomáš Jirsa a dodává: „Je alarmující, že to udělala proti vůli obcí a kraje. Suché šumavské lesy děsí turisty i hoteliéry, kterým letos opět poklesly tržby,“ uzavírá Tomáš Jirsa. Bývalé vedení ministerstva životního prostředí a NPŠ čelí sérii žalob a ústavní stížnosti ze strany místních a krajských samospráv. Ministr Drobil slíbil předložení nové koncepce o Šumavě v nejbližší době. „Oceňuji úsilí, které senátor Jirsa a vedení kraje věnovali zachování zelené Šumavy,“ uzavřel Drobil.

Přitom ale jsou k dispozici nezpochybnitelné vědecké poznatky :V rezervaci Černé a Čertovo jezero, nedaleko hranice národního parku, byla úspěšnost zásahů podrobně sledována. Odborníci v místě, které charakterem a polohou odpovídá prvním zónám, využili mimořádné příležitosti ke srovnání obou postupů: zatímco v části rezervace se proti kůrovci nezasahovalo, na jiných místech s ním lesníci sváděli tuhý boj.

Pečlivý monitoring přinesl překvapivé výsledky: ani důsledná asanace každého napadeného stromu v zásahové části zde nezabránila postupu kůrovcové kalamity v roce 1996. Účinnost kácení byla o pouhé jedno procento vyšší, než efekt přirozené regulace v následujících letech v bezzásahovém pásmu. Pokles početnosti kůrovce v bezzásahové části rezervace byl téměř shodný s plochami, kde se kácelo. Celkový počet smrku, jež padly za oběť asanaci, je ale daleko vyšší: v roce 1998 totiž vichřice vyvrátila a polámala množství stromů, z toho přes 88% v místech masivních zásahů a necelých 12% na bezzásahových plochách. Pokud sečteme kácení a polomy, které v jeho důsledku vznikly, padlo asanaci za oběť o 40% více smrků, než jich zničil kůrovec při bezzásahovém režimu.  Tedy dosavadní realizací obraných opatření byl zřetelně urychlen rozpad lesního porostu.

Také na odborné konferenci pořádané tento týden  pod záštitou Palackého university ( ale i MŽP!) byly prezentovány další výsledky , které nade vší pochybnost ukazují na to, že zmlazení pod kůrovcem napadenými porosty je enormní a převyšuje všechna  očekávaní. Je až desetkrát vyšší než  v místech , kde se smrk uměle vysazoval za  obrovských nákladů. Jednoznačně se ukazuje, že  kůrovec není žádnou hrozbou pro Šumavu, že je běžnou součástí přírodních cyklů a že z ponechání bezáshových zón nehrozí žádné problémy. Ovšem právě obce, senátor  a kraj nutili správu parku kácet a nyní říkají, že za to může právě tato správa.  A nyní dává ministr cisařské rady- on ( a trochu Jirsa) ví co je pro Šumavu dobré.

Domnívám se, že vlk v ovčíně, liška v drůbežárně a kůrovec v hospodářském porostu mohou  být problémem.  Tito živočichové ale v národním parku nejsou problém, ale předmět hodný bedlivého pozorování. Kůrovec sice není chráněný, jak tvrdí různí polovzdělanci, ale patří k Šumavě stejně neodmyslitelně jako smrk(který také není chráněný). Oby organismy jsou zde ovšem původní. Co však je na Šumavě rozhodně nepůvodní ?  Vleky, sjezdovky, golfová hřiště, senátor Tomáš Jirsa (ODS) a ministr Pavel Drobil (ODS).