Strom a člověk

Stromy provázejí člověka od pradávných časů a jsou naším stálým společníkem. Hodnota stromu v daleké minulosti byla vnímána jinak než v dnešní době. Velmi často byl strom kvůli svým impozantním rozměrům brán jako vzácná, nadpřirozená bytost, ke které se člověk obracel v nejtěžších chvílích o pomoc a radu.

Vedle všech praktických hodnot, které strom nabízel, byl dlouho vnímán i jako mystický symbol různých stěží vysvětlitelných přírodních jevů, jako symbol síly, statečnosti a dlouhověkosti. Podle prastarých, dodnes žijících stromů, které nalézáme kolem historických budov, zámků ale i prostých selských stavení můžeme odhadovat, jak vážené postavení měl strom v očích naších předků. Nakonec i skutečnost, že různé národy měli za svůj symbol některý ze stromů, svědčí o mimořádnosti, se kterou naši předkové ke stromům přistupovali. V nové době tak trochu ztrácí onu posvátnost, se kterou na něj pohlíželi různé národy. Vnímání stromu je z velké části poznamenáno praktickým, nebo často jenom ekonomickým myšlením. Nabízí-li stromy hodnoty, které jsou měřitelné a dají se vyjádřit v kubících dřeva či v tunách úrody, je snadné pochopit jejich význam a cenu. Stromy však jako málokterá jiná živá součást přírody, nabízí něco co je pro život člověka nesmírně důležité, přitom velmi těžko měřitelné či uchopitelné. A přece je zde hledisko krásy, ladnosti a jemných tvarů, nemluvě už o barvách a vůních. Možná je v dnešní době tato krása pro mnoho lidí tak trochu utajená, možná zevšedněla . Přitom krása stromů nabízí v každém ročním období přenádherná divadelní představení, která nabízejí sice stále se opakující, ale stále krásná dějství. Stejně je mnoho lidí, kteří krásou stromů pohrdají.Často musíme sáhnout i pro jiné trumfy,které zkusí přesvědčit i ty, kteří stromům nepřikládají až takový stupeň důležitosti. Strom jako prachový filtr Prachové částice v různém množství i kvalitě jsou nezbytnou součástí našeho života. Zejména v suchém a větrném počasí se jim nelze vyhnout. Prach nás provází v průmyslových oblastech stejně jako v zemědělské krajině. S jeho přítomností se potkáváme denně, často pak pozorujeme, jak se nánosy prachu usazují na místech, které delší dobu nebyly čištěny. Stejně jako na neživých věcech, prach ulpívá i na povrchu stromů. Jehličnaté stromy jsou z tohoto pohledu sice účinné, nicméně celkem zranitelné organizmy. Prachové částice, které ulpívají na jehličí stromů bývají sice z velké části spláchnuty deštěm, ale protože jehličí vydrží na stromě často i mnoho let, jsou postupně tímto prachem poškozovány, co se podepisuje na celkovém vzhledu stromu. Prach, který se zachytí na listech stromu sice listí poškozuje stejnou měrou, ale u listnatých stromů díky podzimnímu opadu dochází k častějšímu obnovování listové plochy. O tom, že funkce prachového filtru není u stromů zcela zanedbatelná svědčí zajímavá čísla. Odborná literatura uvádí, že jeden hektar lesa či městského parku dokáže za období 1 roku zachytit 30 – 70 t volně polétavých prachových částic. Samozřejmě, čím je listová plocha bohatší, tím účinnější je tento živý filtr. Proto by se do oblastí s vysokou prašností měly vysazovat stromy s velkými listy, jako třeba některé javory, platany, jírovce či katalpy. Strom jako psycholog Výsledky některých, především zahraničních výzkumů, zcela přesvědčivě prokazují, že přítomnost stromů (ale i ostatní okrasné zeleně) v prostředí, ve kterém žijí lidé působí velmi pozitivně. Zeleň na pracovišti podporuje pozitivní náladu, nabízí více klidu pro práci a tím zvyšuje efektivitu práce. Podívejme se na krajinu v souvislosti s množstvím stromů, které ji obydlují. Tam, kde stromy jsou – a obvykle si to ne vždy uvědomujeme - všechno funguje přibližně jak má. Ve „stromové krajině“ nefouká tak silný a častý vítr jako na pustých pláních. Vítr – ten studený, který štípe pod kůží i ten teplý, který je depresivní a vysušující, působí silně na psychiku člověka. Také vodní režim v krajině plné stromů funguje jinak, než v otevřené krajině. Lesy pojmou velké množství vody, které v horkých dnech postupně vrací do vzduchu. Při trvalých deštích nebo přívalových srážkách v krajině, kde je stromů poskromnu, se voda chová jinak. Obvykle nestihne vsakovat do suché půdy, v rychlosti „prolétne krajinou“, přičemž ještě často zanechá velké škody způsobené erozí. Navíc v takové krajině chybí stín stromů, převládá zde pustota a deprese. Psychologické působení stromů na člověka lze jenom stěží změřit v nějakých jednotkách, ale opravdový úbytek stromů zřetelně působí na lidskou psychiku. Proč se vědomě poškozovat? Strom jako klimatizační jednotka A to nejlepší patří nakonec. Snad nejcennější vlastností stromů v okolí lidských sídel je jejich schopnost regulovat teplotu. Velmi zjednodušeně se to dá vysvětlit takto: strom je nucen zásobovat všechny svoje buňky od kořenů až po nejvýše rostoucí listy vodou a živinami. I když se to snad na první pohled nezdá, průběžné zásobování všech částí stromů vodou vyžaduje velkou práci a je spojeno s velkým výdejem energie. Strom musí totiž tuto vodu přečerpat z hlubin země až do špičky koruny. Energii potřebnou pro vykonání této práce získávají stromy, podobně jako ostatní zelené rostliny, ze slunečního záření. Je to ten samý sluneční svit, před kterým v horkých letních dnech utíkáme pod slunečníky či do klimatizovaných kanceláří. Pro vykonání této práce teda stromy velkou část sluneční energie spotřebují a jen malé procento využijí pro fotosyntézu. Díky tomu, že stromy mnoho sluneční energie spotřebují, je pod korunou stromu o něco nižší teplota než je třeba pod slunečníkem či markýzou. Stín stromu je hodnotnější než technický stín ještě pro jednu důležitou věc. Při procesu rozvodu vody do všech částí rostliny dochází k dalšímu jevu, který se odborně nazývá transpirace. Transpirace je výdej nadbytečné vody ve formě vodní páry. Znamená to, že každá rostlina dobře zásobená vláhou vypařuje do vzduchu určité množství vody. U středně velkého stromu toto množství není nijak zanedbatelné. Vodou dobře zásobený listnatý strom vypustí v horkém dni do vzduchu 50 – 80 l vody. Na jeden hektar je to v přepočtu 10 – 30 tisíc litrů vody za den. Tak velké množství vody nejenom že zvyšuje vlhkost vzduchu na přijatelné hodnoty, ale zároveň jej celkem výrazně i zchlazuje. A jak je známo, chladný vzduch je těžší než horký. Proto se zchlazený vzduch dostává do nejspodnějších částí města a suchý horký vzduch proudí nad střechy domů a kancelářských budov. Pro tento efekt stačí jen mít ve městě zdravé porosty stromů, které jsou i v létě dobře zásobené vodou. Stromy jsou nejvýkonnější klimatizační jednotkou, která je nejlevnější na pořízení, nejskromnější na údržbu a zcela bez nároků na náhradní díly. Strom jako zabiják V poslední době se diskutuje o tom, že stromy padají na lidi, že se o ně lidé zabíjí na slinicích a tak podobně. Kolik lidí ovšem zabíjí ročně auta, ať už ta co jsou ve špatném stavu nebo perfektní nové modely, o tom už se tak moc nemluví. Ne- strom není zabiják. Jednotlivé případy zanedbané péče nesmějí být důvodem k masovému kácení všech stromů podél cest! Strom nepřádník Možná jste také slyšeli, jak je to nepříjemné, že na podzim ze stromu padá listí. A padá všude, nejenom na chodníky, které udržuje obec či město, ale i na soukromou plochu trávníků, do okapů či ,nedej bože, dokonce do průzračných zahradních bazénů. Taktéž možná pozorujete parkoviště u nákupních středisek, kde místo pořádných stromů stojí ubohé kuličky na kmínku, které si na stromy pouze hrají.