Blokáda - ano či ne

Ohledně  Šumavy jsem poskyt několik rozhovorů, ale mnohé nevyšly s ohledm na to, že blokáda zatím není. Media prostě potřebují konflikt jinak to není in. Třeba si to někdo přečte tady...

Loni se blokády proti kácení stromů staly předmětem mnoha diskusí a polemik. Připravujete se na blokády také letos?

Hnutí Duha obdrželo předběžné opatření soudu, které této organizaci zakazuje organizovat občanskou blokádu. Proto jsme svolali organizační štáb občanských aktivistů nezávisle na jakýchkoliv občanských sdruženích a intenzivně se připravujeme na blokádu tak, jak Správa NP Šumava provádí přípravy na nelegální kácení v bezzásahových zónách.

Hovoříte o nelegálním kácení. Mohl by jste to vysvětlit?

Správa NP Šumava (dle vyjádření samotného jejího ředitele) se bez ohledu na stanovisko ombudsmana, pokyn Ministerstva životního prostředí, vyjádření mezinárodních organizací a nejnověji i stanoviska eurokomisaře Potočnika (ze dne 12.6.2012), chystá dále zasahovat za použití intenzivních technologií, což je v rozporu se zákonem. To nás vede k tomu, že je třeba se na blokádu připravit.

Jak blokády organizujete. Jakým způsobem komunikujete s dalšími aktivisty?

Rozhodnutí plzeňského soudu o neústavnosti loňského zásahu policie jednoznačně ukazuje na to, že nenásilný protest formou blokády nelegálního kácení mohou organizovat občané spontánně. Protest nemusí být zaštítěn žádnou organizací a shromáždění nemusí být nutně ohlášené. Základním a zcela nevyhnutelným principem však musí být nenásilí. Blokáda je připravována aktivními občany, kterým vadí arogance, se kterou ředitel parku bezprecedentně porušuje všechny zákony a nařízení a vysmívá se základním principům právního státu.

Hnutí Duha a Ekologický právní servis se v současné době soustřeďují spíše na to, jak by bylo možno blokádě zabránit, to jest jak donutit státní organizaci dodržovat zákon o ochraně přírody. V tomto smyslu komunikujeme také s celou řadou dalších organizací po celé republice, mezi které patří Greenpeace, ČSOP, Okrašlovací spolek Zdíkovska a další.

Proč jste zvolili zrovna tuto formu protestu? Myslíte si, že je to pro Šumavu ideální varianta?

Tuto formu protestu jsme si nezvolili. Tato forma protestu nám byla vnucena. Bylo to proto, že vedení NP Šumava s námi odmítlo v loňském roce komunikovat a opakovaně ignorovalo jinou veřejnost, než tu reprezentovanou starosty šumavských obcí. Vědeckou sekci, která řediteli sdělovala nepříjemné skutečnosti, tento pán raději zrušil, aby to nemusel poslouchat.

Jak je to v letošním roce? Změnilo se něco na komunikaci zainteresovaných osob a skupin?

V letošním roce již jistá komunikace funguje a to je základ možné dohody. Já osobně považuji blokádu pro Šumavu za vysloveně nešťastnou a byl bych rád, pokud by se dalo blokádě letos i v následujících letech vyhnout. Ovšem nikoliv za tu cenu, že budeme nečině přihlížet jak se pod záminkou boje s kůrovcem rozkrádá veškeré dřevo v Národním parku a potom se na těchto holinách vyhlásí bezzásahová zóna.

Jednáte nějak s Policií ČR či obcemi? Existuje nějaká možnost kompromisu, která by znamenala, že se blokády neuskuteční?

Já osobně si nepřeju nic jiného, než aby blokáda letos nemusela být. Možnost kompromisu existuje. Ten spočívá v tom, že stromy v bezzásahových zónách nebudou káceny, ale odkorněny nastojato. Jakkoliv je podle mne taková činnost v jádrových zónách Šumavy zbytečná a škodlivá, jedná se o přijatelný kompromis. Z vyjádření pana ředitele NP Šumava, kterému jsme tento návrh předložili, vyplývá, že je pro něj nepřijatelný. Zřejmě jde především o dřevo a jeho prodej.

Jaký máte názor na zákon o NP Šumava a celkově problematiku bezzásahovosti?

Jsou dvě verze připravovaného zákonu a obě jsou paskvil, parodie na ochranu přírody. Jde o verzi předloženou Plzeňským krajem a o verzi připravenou Ministerstvem životního prostředí. Současné právní zakotvení NP Šumava je dostatečné (stejně jako NP Podyjí a NP Krkonoše) a není třeba jej měnit na úrovní parlamentu. Co je třeba ale změnit ihned, je přijetí nového plánu péče o NP a s tím spojené zonace, která by dlouhodobě stanovila jasná pravidla pro celý NP. Ve všech národních parcích na světě je velká část ponechána samovolnému vývoji (1. zóna), jiná část je usměrňována lidskými zásahy (2. zóna) a další část je věnována rekreaci a jiným aktivitám - třeba ekologickému zemědělství a vzdělávání (3. zóna).

Doporučení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), jehož členem je také Česká republika, znělo jasně: 30-40 % rozlohy parku má být do roku 2008 první zónou, pokud možno vcelku nebo v několika málo částech. Současný NP Šumava má první zónu o výměře 13 % celkové rozlohy a je rozdělena do 135 jednotlivých částí. Pokud nebudeme respektovat základní pravidlo pro národní park, kterým je bezzásahovost v jádrové zóně, je národní park pouze etiketovým podvodem, prázdnou krabicí bez obsahu. Bezzásahovost není žádným experimentem, ale důležitým znakem každého národního parku.