Některým čtenářům tento název nemusí nic říci, protože je známějším pod jménem "Proces s Miladou Horákovou". Tento týden, v pátek 27. června před šedesátičtyřmi lety skončil tento proces s třinácti obžalovanými popravou - Milady Horákové, Jana Buchala, JUDr. Oldřicha Pecla a Záviše Kalandry.
Předpokládám, že jenom málo občanům neříká jméno Milady Horákové nic. Stala se ikonou protikomunsitického odboje. Ikonou, kterou si přivlastňují různí politici, včetně těch co nadšeně vzývali Vitězný únor (Jiří Paroubek) a nebo její jméno některé straší ve snech, jako "významného historika" Jana Nepomuka Berwida - Buquoye z Eligutu alias Jana Kopeckého, který na "Idnes" letos v únoru a březnu snesl snůžku polopravd a lží, čímž klesl na úroveň komunstických soudců, kteří ji v padesátých letech odsoudili k fyzické smrti, zatímco Buguoy - Kopecký ji odsoudil k morální smrti. Ale než se k jeho lžím dostaneme, vraťme se k jaru roku 1950.
Milada Horáková nebyla jediný člen ČSNS, který byl v tomto procesu odsouzen k trestu smrti. Ze čtyř odsouzených byli dva členové ČSNS - dalším byl Jan Buchal. Popravený nestraník JUDr. Oldřich Pecl patřil mezi podporovatele ČSNS. A aby toho nebylo málo, tak ze třinácti odsouzených, bylo celkem sedm členů ČSNS. Z toho čtyři byli bývalými poslanci ČSNS: Milada Horáková, Františka Zemínová, jediná prvorepubliková žena ve vysoké stranické funkci - byla první místopředsedkyní strany, Antonie Kleinerová a Jan Přeučil (otec herce Přeučila).
Proces byl vyjímečný i svým ohlasem. V prvních třech dnech byl soud doslova zaplaven rezolucemi z továren, úřadů a obcí. Všechny volaly po přísném potrestání, většinou po trestu smrti!
Byl to důsledek instrukce aparátu komunistické strany, v níž mimo jiné stálo: "Široce podchyťte ohlas procesu. Nechť promluví hlas lidového hněvu. Připravte závodní schůze a projevy, na nichž náš lid řekne, že zesílí bdělost, že zvýší své pracovní úsilí, že zbytky reakce rozdrtíme. V usnesení nechť je žádáno spravedlivé a přísné potrestání rozvratných zločinů."
Občané této žádosti vyhověli. Soud obdržel na 6300 rezolucí, žádající smrt a plných výrazů jako zlotřilá chamraď, zavilí zločinci, krvaví psi.
Pro přiblížení tehdejší dokreslení atmosféry jsem se rozhodl zvěřejnit dvě rezoluce (zveřejněné v knize Estébáci, tuneláři, miliardáři...) :
V Ústí nad Orlicí dne 9.6. 1950
Státnímu soudu v Praze
My pionýrky střední školy dívčí v Ústí nad Orlicí, mladé budovatelky naší lidově demokratické republiky, projevujeme uspokojení nad vynesenými rozsudky, které mají zaslouženě potrestat zrádce a rozvratníky naší vlasti. Vždyť oni připravovali novou válku, která by naši milovanou zemi zpustošila a jíž by padlo za oběť sta tisíce lidských životů.
Třebaže jsme mladé, pomáháme budovat naší socialistickou republiku a nesmíme dopustit, aby několik jedinců chtělo zmařit úsilí celého národa jen pro své sobecké zájmy. Věříme, že spojenými silami se nám podaří odstranit z naší vlasti všechny zpátečnické živly.
Ve zdárný výsledek společné práce a úsilí k zvýšení úrovně našeho lidu a v povznesení celého národa pevně věří a všemi silami pomáhají pionýrky střední školy dívčí v Ústí nad Orlicí
V Plzni dne 5. června 1950
Prazdroj Plzeňské pivovary národní podnik Plzeň Závodní rada
Zaměstnanci Plzeňských pivovarů s rozhořčením sledují průběh procesu s reakční skupinou špionážníků a pomahačů války, osnovatelů války a úkladů proti republice, Sovětskému svazu a zemím lidových demokracií.
Žádáme pro tuto zločineckou skupinu, která organizovala převrat a puč a nastolení vlády kapitalistů za přímé pomoci anglo-amerických válečných štváčů, co nejpřísnější tresty.
Jako odpověď na tyto zločinecké úklady zvyšujeme bdělost a ostražitost na svém závodě, aby naděje a pokusy zpátečníků na maření jednoty ROH a pracujícího lidu a naší cesty k socialismu byly natrvalo zastaveny a znemožněny.
Svou prací, plněním budovatelských úkolů a rozvojem socialistického soutěžení dáme odpověď imperialistům, snažícím se o obnnovu kapitalistického hospodářství. V úzké spolupráci se Sovětským svazem a zeměmi lidových demokracií budeme pokračovat v boji za mír, štěstí a spokojenost, kterou od roku 1945 budujeme.
Diváci na procesu
Tehdejší atmosféru také velmi dobře vystihuje i projev prokurátorky Ludmily Polednové-Brožové:
Státní soude! "Lidé, měl jsem vás rád, bděte!" To je naléhavý vzkaz našeho národního hrdiny, Julia Fučíka, který dobře věděl, že jsou takoví, kteří nemohou říci jako on "lidé, mám vás rád," protože mají rádi jen své továrny, své velkostatky, svou pochybnou politickou kariéru, jen zisk, jen peníze. Peníze, které nechtějí sami poctivě vydělávat, ale vydřít na druhých.
A my si dáváme pozor před takovýmito nepřáteli lidu, dovedeme je najít a tak jsme našli i tyto zde a posadili je na lavici obžalovaných. Nemohou se vymlouvat, byli varováni. Náš pracující lid řekl v únoru 1948 jasně všem rozvratníkům a zrádcům: "Ne, republiku si rozvracet nenecháme."
Obžalovaní však poslouchali raději západní imperialisty a uprchlé zrádce, sloužící válečným paličům. Každý úspěch na naší cestě k socialismu zvyšoval jen jejich nenávist.
A tak zatímco textilačka Herajtová z Kotony v Berouně zvyšovala svůj výkon na automatických stavech, aby co nejvíce pomohla budovat naši republiku, obžalovaná Horáková dávala v podzemí dohromady nepřátelské bandy ke zničení republiky.
Zatímco údernice Dítětová ze spojených oceláren v Jihlavě plnila tvrdé normy na 159%, aby přispěla ke zvýšení životní úrovně svých spoluobčanů, organizovala obžalovaná Kleinerová špionážní síť, aby své spoluobčany zrazovala.
Zatím co naše ženy nastupovaly do práce, aby uvolnily muže pro obtížnější zaměstnání a tak pomohly výstavbě šťastné budoucnosti pro naše děti, obžalovaná Zemínová pomáhala také při výstavbě - ale teroristických skupin.
Zatím co naši dělníci a rolníci plnili náš pětiletý plán, obžalovaný Hejda také plnil - ale nepřátelské špionážní ústředny zprávami s důležitými státními tajemstvími.
Stejně tak se chovali i ostatní obžalovaní - a to v době, kdy vzrůstá údernické hnutí, množí se socialistické smlouvy. V době kdy každý poctivý občan naší republiky si pokládá za čest pracovat lépe, pracovat rychleji. Ale tomu obžalovaní nechtěli rozumět. Proto vítali každé nové válečné štvaní tábora války, radovali se z atomové bomby, slibovali a připravovali se na to, že se stanou v případě válečného útoku na naší republiku pátou kolonou, a že všemi prostředky budou pomáhat útočníkovi. Válka - to byl společný program těchto zločinců.
A proč chtěli obžalovaní uvalit hrůzy války na naší vlast? Proto, aby naší republiku zaprodali západním imperialistům. Aby z pracujícho lidu udělali znovu otroky. Aby továrny, které konečně patří všem, dali kapitalistům pro jejich bezpracné zisky. Aby statkářům darovali půdu, na které poctivě pracují naši rolníci...A pracujícímu lidu aby vrátili hlad, krise, nezaměstnanost, žebračenky.
V tisících rezolucí, které dostáváme, se s hnusem odvrací náš lid od těchto zrádců. A naše dobré ženy a mámy se ptají, kam jste daly srdce, vy obžalovaná Horáková, Kleinerová, Zemínová, když jste zrazovaly naší vlast a boj milionů žen za mír?
Obžalovaní se těžce provinili proti lidu naší republiky. Ale nejen proti našemu lidu, ale proti všem poctivým lidem na celém světě, kteří nejsou ochotni umírat za špinavé cíle těchto lidí a jejich velitelů - amerických imperialistů. Obžalovaní spáchali zločin také na dělnících v Americe, kteří marně hledají práci, na stávkujících v Anglii, na dělnících v Itálii, do nichž kapitalisté dávají střílet, na dělnících francouzských, kteří odmítají nakládat zbraně určené proti ženám a dětem ve Vietnamu. Spáchali zločin také na řeckých, španělských a jugoslávských vlastencích, kteří trpí ve fašistických žalářích.
Hlavní důvod této zločinné činnosti je strach. Imperialisté a jejich slouhové se bojí. Bojí se zemí lidové demokracie, které v čele se Sovětským svazem ukazují všem vykořisťovaným a zbídačovaným lidem kapitalistických zemí, že se dá lépe a v míru žít - bez kapitalistů. Proto se kapitalisté třesou před slovem mír, proto pronásledují a stavějí před soud lidi, kteří vylepují plakáty, na nichž je napsáno toto nejkrásnější slovo na světě.
Nyní svět války postavil ve Francii před soud E. Cottonovou, protože se stala hlasatelkou míru. Náš svět, svět socialismu, pokroku a štěstí lidstva, odsuzuje s těmito obžalovanými i útočnou válku. Toto hlavní přelíčení je součástí velkého boje za mír: Ať tedy soud vyřkne spravedlivý rozsudek ve jménu pracujících, ve jménu socialismu a ve jménu míru!
Ve čtvrtek 8. června se ozval i Jan Drda, jehož slovník byl otřesný: smečka záškodníků, vyvrhelové, odporný cynismus, nejodpornější zrádci národa i vlastizrádci, zvlčilý cynismus, zkrachovaní politikáři, kapitalističtí dravci, zavilý trockistický vyvrhel, spřeženstvo vlastizrádců, rozvratníků a špionů.
Neuvěřitelná manipulace s lidmi, kteří ve své zaslepenosti, zfanatizováni komunistickou vrchností, plivali na lidi, kteří už za doby nacistické okupace bojovali za demokracii, je cítit i z výpovědi Antonie Kleinerové.
"Třikrát se zúčastnil mého výslechu i Šváb (bratr Marie Švermové). Při každé návštěvě mi do krve rozbil obličej. Při posledním setkání na mne řval: Jestli se přiznáte nebo ne, tím se na věci nic nezmění. Rozsudky pro vás stejně máme...Nedlouho před zahájením procesu mi referent řekl: Jestli budeme soudit vnitřní odboj, budete popravena vy. Když budeme postihovat zahraniční styky, tak to bude Dr. Horáková."
A co dělal Klement Gottwlad? Četl zprávy které dostával během procesu každý den na stůl. Tady jsou některé z nich:
Každý den se procesu zúčastnil některý zaměstnanec kanceláře prezidenta republiky, a podával z procesu zprávy. Většinou tyto zprávy byly psány na stroji. Tento písemný záznam, který má víc stran je jediný psaný ručně.
Milost žádalo i pár Čechů. Mezi nimi je i tato rarita. Ovšem pan Nosek podepsaný na tomto papíře, zkomolil jméno Kleinerové.
Kromě Alberta Ensteina, žádali o milost Winston Churchill, Eleonor Rooseveltová a tisíce dalších významných lidí celého světa.
Buguoy-Kopecký ve svém pomlouvačným blogu píše, že žádosti o milost Miladě Horákové přicházeli především z USA a Velké Británie. To se úplně nezakládá na pravdě. Žádosti o milost přicházeli především z Norska. Na některých bylo podepsano i sto třicet význmanýcvh Norů. Z USA přicházeli především žádosti o milost Záviše Kalandry, jako významného historika. Doufám, že nyní po tomto zjištění Buguoy - Kopecký nenapíše blog o tom, že Kalandra byl agent CIA a nebyl popraven.
Jediná Milada Horáková odmítla žádat o milost. Za ní to udělal její starý otec a dcera. Oproti jiným asi už věděla, že komunisti neznají slovo milost.
Zde je potrzení její jistoty. A co Gottwald? Nic, dal si asi panáka a podepsal! A nebyl to jeho první a ani poslední podpis.
A co oběť? Zde jso
u poslední slova zrádkyně, rozvratnice a válečné štváčky Milady Horákové: "Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to..."
A co nám přeje autor nenávistných, lživých blogů Buguoy-Kopecký? A co komunisté Semelová a Ransdorf, kteří si taky přisadili?! Nevím, ale donutili mě, abych jsem jejich lži vyvrátil. To je taky důvod, proč jsem se rozhodl do konce týdne, každý den, ve stejnou dobu vydat blog, který jejich lži vyvrácí.
Takže zítra.
