Andrej Babiš rád napadá ODS a ČSSD s tím, že oni ho svou politikou stvořili. Nic není bližšího než tato pravda. Ale je jiná, než se nám snaží Andrej Babiš podsouvat.
Andrej Babiš se stal miliardářem díky devadesátým létům, kdy vládla ODS a ČSSD, a kdy se vesele tunelovalo a majetky se přesouvaly z méně důležitého místa na více důležité místo. A taky bylo důležité mít informace a konexe. Oboje Andrej Babiš měl. Díky své komunistické rodině vystudoval v Ženevě, kde získal nejenom jazykové znalosti, ale i velmi dobré konexe. Vstoupil do KSČ a nastoupil do podniku zahraničního obchodu Petrimex, který Andrej Babiš zastupoval v Maroku. To jsou další konexe a další informace běžným občanům státu nedostupné.
V roce 1997 byla hodnota Agrofertu, podle první soudního znalce, 897 702 940 korun. Podle druhého soudního znalce 901 856 680 korun. Agrofert vznikl jako česká pobočka Petrimexu, který sídlil v Bratislavě. Andrej Babiš tvrdí, že do roku 1999 byl pouze výkonným manažérem. Ale už v té době pod Agrofert patřila Lovochemie, Deva, Precheza (celkem 27 podniků) s tržbami přes 20 miliard korun.
Agrofert původně vlastnili 3 firmy: slovenská chemička DUSLO, Spolana Neratovice a švýcarská společnost O.F.I, která zůstává dodnes zahalena tajemstvím. Podle Andreje Babiše ji založili jeho bývalí spolužáci z Ženevy. Ale jejich jména úzkostlivě tají. Později se objevuje další švýcarská firma Ameropa, která odkoupila část akcí vlastněných tajemnou O.F.I a nakonec část akcií od Ameropy kupuje sám Andrej Babiš.
V letech 1999 - 2000 (za vlády ČSSD - Miloše Zemana) získal Babiš 35 % Agrofertu a dalších 10% získala jeho firma Agroter, což odpovídá hodnotě cca 400 milionů korun. Přitom podle zveřejněného auditu měl Andrej Babiš čistý příjem 8 311 000 korun. Na otázku kolik zaplatil za tyto akcie, Andrej Babiš dosud neodpověděl.
Ale ne vše se dá utajit. Podle výroční zprávy z roku 1999 bylo prodáno 10% akcií Agrofertu za pouhých 2,5 milionů korun (no, nekupte to). Pozoruhodné je, že v Agrofertu zůstal nerozdělený zisk 56 milionů korun, což u 10% je 5,6 milionů. Takže Andrej Babiš na tomto nákupu ještě vydělal přes 3 miliony korun. Přitom v roce 1999 se odhaduje hodnota Agrofertu na 3, 685 miliard korun
V té době Spolanu Neratovice vlastnil stát z 36,72% stát, který jako i v mnoha jiných případech, nepochopitelně ztratil nadpoloviční většinu (stačí si vzpomenou například na IPB) a zbytek vlastnili dvě soukromé firmy. Pravdou je, že Spolana Neratovice měla kumulovanou ztrátu 2,3 miliardy. Ale tyto dluhy jsme zaplatili my, daňový poplatníci. A právě neschopnost vlád ODS a ČSSD napomohla u nás vytvořit vrstvu miliardářů, kteří se v podstatě za pakatel, na náš účet, dostali k miliardovým majetkům. Ne nadarmo patřil Andrej Babiš mezi sponzory ODS a s křišťálové čistým předsedou vlády Stanislavem Grosem se scházel na benzínové pumpě.
Andrej Babiš není žádný lidumil, jak se nám snaží namluvit jeho propaganda či jeho ctitelé. Je to nekompromisní kapitalista devatenáctého století. Likvidace konkurentů, kteří nechtějí skákat podle jeho představ, je všeobecně známá. Čapí hnízdo je jen třešnička na dortu. Člověk se nestačí divit jakého podvodu se dopustil pro "blbých" padesát milionů. Inspirací mu byl asi úspěch jiných, kteří tímto samým způsobem, se dostávali k dotacím na tenisové kurty, golfová hřiště či hotely. Jenomže oni mlčí. Nederou se do politiky a nekřičí "Všeci kradú!" a nemluví o zkorumpovaných stranách, které právě svou neschopností, jim napomohly k získání obrovského majetku, na úkor nás všech.
Andrej Babiš, díky elektronické evidenci tržeb, se dostává k detailním informacím o složení a potřebách trhu. Kontrolní hlášení mu umožňuje pohled do dodavatelsko -odběratelských vztahů a obchodních praktik. Ironií je, že tím chce dosáhnout vyšší příjmy člověk, který na dotacích získává víc, než kolik státu odvádí na daních. A díky dotacím, které plynou z našich daní, se zvyšuje jeho konkurenceschopnost.
Teď už mu zbývá pouze vyhrát volby. Koalici vždycky s někým složí. A pak už bude neomezeným pánem nad našimi životy. Zdá se, že Češi jsou nepoučitelní. Po roce 1946, kdy si zvolili komunisty, a pak se divili, chtějí nyní zvolit Andreje Babiše. A tak jim nezbývá než se opět divit. Lze jen doufat, že to nebude dalších víc jak čtyřicet let.
