Marshallův plán a Ukrajina

Většina bude nad nadpisem blogu nevěřícně kroutit hlavou: co má Ukrajina společného s Marshallovým plánem? Já si myslím, že víc než dost. Protože se historie v jistém smyslu opakuje.

Jan Masaryk 1924

Marshallův plán vyhlásil ministr zahraničí USA George C. Marshall 5. června 1947 v projevu na Harvardu. Jednalo se o pomoc válkou zničené Evrpovy, kde v té době byli desítky milionů lidí bez práce. Na Marschallův projev zareagoval jeho britský protějšek Ernest Bevin, který okamžitě kontaktoval Francouze a Sověty, a nabídl společné setkání v Paříži. Jednání v Paříži začalo 23. června 1947. Sovětská strana sice  návrh nepřijala, přesto poslala do Paříže početnou delegaci v čele s Molotovem. Molotovova delegace v Paříži vydržela týden a poté ji opustila.

Československá vláda s Marhallovým plánem souhlasila. S tímto vědomím odletěla delegace, vedená Gottwaldem, počátkem července 1947 na schůzku se Stalinem. Schůzka nedopadla jak si většina představovala. Ale naopak. Skončila výzvou, že československá vláda musí svou účast odvolat do 10. července, do čtyř hodin odpoledne, s důrazným poukazem na to, že toto odvolání je pro sovětskou vládu otázkou spojenectví a přátelství s Československem.

Přílet Československé vládní delegace do Moskvy. Zprava Molotov, Gottwald, Drtina, Masaryk

 Účástník schůzky formuloval její průběh těmito slovy: "Noční rozhovor v Kremlu trval přes dvě hodiny. "Úvodní" Stalinův monolog byl dlouhý přes hodinu a půl, "diskuze" a "závěr" se tedy vešly do třiceti minut."

 Po návratu z Moskvy "měl" prý Jan Masaryk prohlásit: "Do Moskvy jsem jel jako československý ministr, ale vrátil jsem se jako Stalinův pohunek."

Marshall předložil plán pomoci do Kongresu v lednu 1948. Jednání byla velmi tvrdá. Vývoj v Evropě dával za pravdu všem, kteří varovali před komunistickým nebezpečím. V únoru 1948 se komunisti chopili moci v Československu. Ironií je, že Marshallovi nakonec pomohla nevyjasněná smrt (10.3.) Jana Masaryka a 14. března byla Marshallův plán odhlasován.

Marshallův plán  přispěl k hospodářské rekonstrukci západní Evropy. Obnovil průmysl, zemědělství a oživil mezinárodní obchod. Díky tomu se Evropa rozdělila na bohatnoucí západ a zaostávající východ.

A co s tím má společného Ukrajina? Podobný scénař jako před sedmdesáti pěti lety. Janukovič měl podepsat předem dohodnutou smlouvu s EU. Ale pár dní před podpisem odletěl na utajovanou návštěvu Moskvy. Po rozhovoru s Putinem změnil názor a do Vilniusu neodletěl, a smlouvu nepodepsal.

Zatímco u nás to všichni přijali jako samozřejmost, a tím jsme se odsoudili k pomalému úpadku; tak část obyvatel Ukrajiny, která má tragické vzpomínky na ruské vládnutí (hladomor, deportace), se rozhodla, že chce být součástí západu a ne východu - a vyšla do ulic. Což se samozřejmě, pod vlivem mediální masáže Kremlu, nelíbí ruské časti obyvatel.

Jak to dopadne asi neví nikdo z nás; a naše přání jsou dané tím jestli někdo fandí západu či východu.