V srpnu jsem napsal blog o otcovské dovolené s jejímž návrhem přišla ministryně Marksová (Marxová). Návrh nás měl stát dvě miliardy korun. Nyní paní ministryně přichází s dalšími návrhy, které nás budou stát už 19 miliard korun.
ČSSD se rozhodla, že rodina je základ státu. S tímto termínem musí každý souhlasit: Ovšem za jakých podmínek? Marksová navrhuje poslat otce na mateřskou dovolenou a matky do práce. Zvýší mateřskou, rodičovskou, přídavky na děti, porodné. Zajistí střídání na rodičovské dovolené, bezplatné školky či povinné částečné úvazky.
Toto všechno má zvýšit porodnost, snížit stárnutí populace a zastavit ústup od tradiční struktury rodin, pomoci zajistit rovnost mužů a žen a omezit chudobu rodin. Podle jejího názoru se jedná o: "Opatření navržená v této koncepci pomohla zvýšit porodnost v mnoha zemí EU a jsou to opatření, která si mladí lidé od státu v rámci podpory rodin nejvíce přejí."
Jedná se o dlouhou řadu návrhů, které nás daňové poplatníky bude stát "pouhých" 19 miliard ročně. Podíváme li se ale na porodnost v Evropě, je hned při prvém pohledu jasné, že kromě katolického Irska, kde je potrat zakázán pod hrozbou čtrnácti let vězení, najdeme na špičce země s velkým podílem přistěhovalců. I když podle statistiky v Nizozemsku porodnost přistěhovalců klesá. Například ještě v roce 1990 imigrantky z Maroka měly v průměru pět dětí, do roku 2015 klesl počet pod tři děti, a ve stejné době vzrostla porodnost Nizozemek na 1,7 dítěte. Ovšem tuto statistiku silně znehodnocuje fakt, že do této statistiky jsou zahrnuty imigrantky druhé generace, takže se dá předpokládat že Nizozemky, které mají vše potřebné pro vyšší porodnost, se do vyšší porodnosti neženou.
Už nyní, ještě před tím, než se opět začne zvyšovat porodnost díky nové a ještě větší vlně přistěhovalců, z jiného civilizačního a kulturního prostředí, můžeme s jistotou říci, že během několika generací se v těchto státech národní identita výrazně změní. Doposud s tím některé národy (státy) nemají problém a dokonce v migraci vidí záchranu národa (státu). Jedná se jen a jen o jejich rozhodnutí, které, pokud vyznávají princip demokracie a svobody, nemohou vnucovat jiným.
Někdo si může myslet, že tento problém se netýká nás. Pokud odhodím politickou korektnost s nepříjemným vědomím, že budu nařčen s xenofobie, tak s touto tezí nemůžu souhlasit. Je nutné si přiznat, že i u nás se jedná o tikající bombu. Jsou známy případy, kdy sedmatřicetiletý, neumějící číst a v podstatě ani psát, dlouhodobě nezaměstnaný, má ve svém věku deset dětí; protože ví, že dosáhne na velmi slušné sociální dávky, které ho k ničemu nenutí.Je možno říci s jistotou, že většina jeho potomků, která vidí, že ani otec a ani matka nepracují; přitom jejich životní standard jim umožňuje slušný životní podmínky, se nepohrnou přispívat na důchod. Naopak. Stanou se závislí, jako rodiče, na sociálních dávkách. Z dlouhodobého hlediska se jedná o časovou bombu.
Ironií je, že podle Eurostatu, který porovnával údaje z let 2001 s rokem 2015, se v České republice porodnost dramaticky zvedla a staly jsme se druhou zemí s nejvyšším přírůstkem miminek. Předběhlo nás pouze Švédsko, kde dramaticky narostl příliv migrantů. I když stále nedosahuje požadovaný počet dětí na ženu 2,1. Ze svých zkušeností vím, že na zvýšeném počtu dětí má nezanedbatelný podíl střední a vyšší vrstva, kde mají v průměru tři děti. A určitě potřebují od sátu dostupnost školek, škol, kroužků a podobně. To bohužel návrh paní Marsksové neobsahuje a stál by další miliardy. Možná zrovna ty, které chce tak nesmyslně vyhodit. I když by se spíše mělo uvažovat, s ohledem na vývoj ve světě, na posílení naší armády, která, jako v celé Evropě, je dlouhodobě podfinancovaná. Přitom v současnosti hrozba nemusí přicházet z bezprostřední blízkosti, ale může se zdát vzdálená.
Jak se zdá, někteří naši politici nevidí dál než na špičku vlastního nosu a čísla volebních preferencí.
