Bylo přísloví našich babiček. Jeho druhou alternativou je: Kdo nepracuje ať nejí. Podobná přísloví mají i jinde. Němci říkají: Bez píle žádná odměna. Angličané: Když nejsou včely, není med; když není práce, nejsou peníze.
Rusové: Bez práce rybu z rybníku nevylovíš. Komunisté neměli žádné přísloví. Ty v roce 1956 zavedli paragraf 188 a - Příživnictví.
Kdo se živí nekalým způsobem a vyhýbá se poctivé práci, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta.
V roce 1961 ho změnili na paragraf 203
Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a opatřuje se prostředky k obživě prostitucí, hazardní hrou nebo jiným nekalým způsobem, bude potrestán až na tři léta.
A v roce 1965 ho změnili naposledy
(1) Kdo pokračuje v soustavném vynechávání směn bez závažného důvodu nebo předstíráním pracovní neschopnosti, ač byl již pro takový čin postižen místním lidovým soudem nebo národním výborem, bude potrestán odnětím svobody, až na jeden rok nebo nápravným opatřením.
(2) Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a dává se někým vydržovat nebo si prostředky k obživě opatřují jiným způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
Tehdy odsouzení, podle tohoto paragrafu, netušili jaká krásná doba přijde poté až socialismus padne. Nemusí dělat, a když si dobře nastudují patřičné paragrafy, mohou bez práce žít na velmi slušné úrovni.
V současnosti má Česká republika 388 474 nezaměstnaných. Déle než rok je bez práce 40, 7% (.158 109). Ale přitom je k dispozici 138 741 volných míst. Je samozřejmé, že ne všechna místa můžou nezaměstnaný obsadit, protože povětšinou mají nízkou kvalifikaci. Na druhou stranu je v České republice skoro půl milionů zahraničních dělníků, kteří v převážné většině posílají peníze domů, kde mají rodinu; a z drtivé většiny dělají nekvalifikovanou práci. A zdá se, že počet zahraničních dělníků bude nadále narůstat,. protože se dá říci, že nějakých "dvě stě tisíc "nezaměstnaných se z postele nezvedne. A na tom stavu nebude mít vliv ani státem placené rekvalifikace, dopravné a další nabídky z pera ČSSD.
Nyní, jak jsem se dočetl, mají nezaměstnaný odpracovat dvacet hodin veřejných prací, aby měli nárok na vyšší dávky. Zajímavé. Zaměstnanec, aby si zasloužil svou mzdu musí v průměru měsíčně odpracovat sto osmdesát hodin. Kdyby odpracoval dvacet hodin, tak se s ním zaměstnavatel rychle rozloučí.
Tento problém se netýká pouze České republiky, ale většiny států Evropské unie. Místní už nechtějí manuálně dělat. Takže vládám nezbývá než firmám dovolit na tyto práce najímat zahraniční zaměstnance. Například Velká Británie, která k vůli "východoevropanům" hrdě odešla z EU, by bez jejich práce musela zavřít nemocnice, závodní jídelny, dopravu, hospody a další odvětví. V Norsku, kde je trestné dát dítěti pohlavek, manuálně pracují už pouze zahraniční dělníci. Nor je pouze "organizuje".
Ač jsou příspěvky, zvláště v zahraničí, značné, nebrání to "nezaměstnaným" dělat na černo. Vzpomínám na jedno architekta, českého emigranta z Německa, který bral podporu 2000 marek . V té době (devadesátá léta), se jednalo o 34 000 korun. Za to si pronajal byt v Praze, chalupu na Vysočině a žil si na vysoké noze. K tomu si v Čechách načerno přivydělával přes dvacet tisíc korun. Na druhou stranu je nutné říci: Proč by to nedělal, když mu to stát umožňoval.
Někteří mají takový strach z práce, že chodí k doktorovi, aby dostali potvrzení, že nemohou pracovat. Nedávno jsem byl v jedné pražské nemocnici. V ordinaci seděla matka s asi pětatřicetiletým nezaměstnaným synem, který celý bííý v obličeji se klapal strachem, že ho doktor uzná práceschopného. Matka ho utěšovala slovy: "Neboj, tebe přece nemůžou poslat do práce."
Je samozřejmé, že někteří lidé, z důvodu invalidity, nebo jiného postižení, mají problém sehnat vhodnou práci. V tomto případě bych chápal, že stát bude aktivněji pomáhat. Ale jsem přesvědčen, že každý zdravý člověk je schopen pracovat, i kdyby se jednalo pouze o veřejné práce, spočívající v záplatování děr (a že jich je) na silnicích, než se uskuteční skutečná oprava. Po celé ČR máme rozpadající se továrny, vhodné k zbourání.Lesy vhodné k vyčištění nebo vysázení. Uplácet voliče, je cesta do pekel, která se Evropě v budoucnosti vymstí.
Ne nadarmo je v pozadí vlny uprchlíků propaganda, která jim slibuje zářné zítřky v podobě práce a slib, že když ji nezíská, přesto díky štědrým sociálním dávkám, se jeho životní úroveň několikanásobně zvedne, než jakou měl v domovině. Což taktéž chápu. Protože hloupý je ten kdo nebere, a hloupější ten který dává. Zvláště, když druhá strana nenabízí, žádnou nadhodnotu. Ale co nechápu, je neskutečná neschopnost chránit hranice Evropy a své vlastní občany.
Pokud se evropská politika v tomto radikálně nezmění, bude to jedna z příčin jeho zániku, tak jak Evropu známe.
