25. února podali demisi i dva ministři za ČSSD: Václav Majer a František Tymeš, který se po sloučení ČSSD s KSČ stal členem jejího ÚV. Ovšem to už bylo pozdě. Komunistická mašinérie se už v boji o moc ve státě dávno rozjela.
Už v lednu přijela do Prahy zvláštní brigáda NKVD pod vedením generála Pavla Sudoplatova v počtu
400 mužů v civilu. 16 února byla brigáda posílena 41 špičkovými agenty. Po pár dnech do Prahy ještě přiletěl Valerián Zorin, který prostřednictvím svých lidí v prezidentské kanceláři, vzkázal Benešovi, že Sověti se v úsilí o soustředění moci v rukou komunistů nezastaví před ničím, včetně ozbrojeného zásahu. (Je třeba si uvědomit, že v té době kromě Československa, komunisté už ovládali celou východní Evropa a ve všech, včetně části Rakouska byla Sovětská armáda.)
Už ráno nebyl zaměstnanci vpuštěn na ministerstvo spravedlnosti ministr Prokop Drtina. Komunisté ustanovili akční výbor Národní fronty, jehož se zúčastnili sociální demokraté, významné osobnosti a odbory. Od rána připravovali velkou demonstraci na Václavském náměstí, která se měla v případě prezidentova odporu přesunout na Hradčany. V pohotovosti bylo šest tisíc ozbrojených členů Lidových milicí a okolo Prahy stály "Svobodovy" tanky.
E. Beneš zahnaný do kouta demisi přijal a odsouhlasil doplnění vlády zrádci z ČSNS, ČSL, podle Gottwaldových požadavků. Jediným viditelným odporem proti komunistické zvůli byl pochod přibližně pěti tisíc vysokoškoláků, učitelů a novinářů pod vedením mladých poslanců ČSNS Oty Hory a Josefa Lesáka.
Většina byla zbita v Nerudově ulici a jeden demonstrant byl postřelen. Ale i přes silný odpor Lidových milicí se jim podařilo prorazit na Pražský hrad. Velké množství bylo pozatýkáno, uvězněno a všichni museli opustiti školy a své zaměstnání..
Na Benešově podpisu v podstatě nezáleželo, protože moc už komunisti převzali: Ale komunistům záleželo aby mohli vykřikovat, že se tak stalo demokraticky. Komunisté mohli převzít moc také proto, že byli podporováni většinou společnosti. Stačí se podívat na snímky z 21.2 ze Staroměstského náměstím a 25.2. z Václavského náměstí. Sami jsme na víc jak čtyřicet let strčili hlavu do oprátky totalitního režimu.
