Tak hydrologové by mohli být snad spokojeni. Prší docela dost a tím, že je poměrně a nezvykle na zimu, teplo, tak ta dešťová voda neodtéká, ale zapíjí se do země. A tím snad doplňuje deficit podzemní vody.
Na horách přeci nějaký sníh je a tak jsou snad spokojeni i vlekaři a milovníci zimních sportů. Že odtává? Vždycky zase nějaký připadne a tak se jeho množství pomalu, ale jistě stále zvyšuje. Člověk by řekl ideální stav. V nižších polohách sníh není, není třeba solit, tím se ušetří milióny. Ty se ale budou muset dát těm údržbám silnic, protože jak oni k tomu přijdou, že není sníh. Oni měli nějaký plán údržby silnic a ten je teď pryč. A jejich mzdy, prémie, důležitost, tlak na vládu - přidej, nebo neuklidíme silnice, to jako je kde?
Jinak ovšem platí známé fyzikální zákony, s tím neudělá nic ani geniální evropský parlament. Převládá západní proudění, které přináší do Evropy vlhký vzduch. Srážky, ty skutečné srážky, se ovšem uskutečňují jinde. K nám už přijde jenom slabý zbytek. Proč tomu tak je? V cestě proudění vzduchu ze severozápadu k našim hranicím stojí hradba 30000 ks větrných elektráren o průměrné výšce 120 m. Jak je známo z fyziky, síla s každou překonanou překážkou slábne. V našem případě na každé roztočené vrtuli část síly větru zůstane. Známé jsou účinky větrolamů, zde je to ovšem ještě znásobeno úbytkem síly vynaložené na roztáčení vrtulí. Nějaké velké deště pak u nás očekávat je čirý naivní optimismus. Je cekem pozorovatelné, že ty suché roky přicházejí v posledních 6 až 8-mi letech s boomem výstavby větrný elektráren v západní Evropě a hlavně v Německu. Na druhou stranu zase u nás nehrozí povodně. Sucho v létě dále násobí množství solárních parků v Německu i u nás. Nad těmi plochami se vzduch ohřívá a vysušuje, stejně jako nad plochami letišť a parkovišť. Takže hydrologové tady hledejte příčiny sucha.
Suchá a horká léta mohou i za šíření kůrovce, který (jak se zdá), až dojdou smrkové lesy, tak se pustí do nás. V železniční stanici Český Brod jsem viděl nákladní vlak o snad třiceti vagonech s vzorně naloženou smrkovou kulatinou, na první pohled učenou ke zpracování na topení. Kůrovcové dřevo, nezbavené kůry. Ten vlak vezl do cílové stanice nejen dřevo, ale i kůrovce. Kůrovec je škůdce, který je znám lesníkům od dob, kdy se hospodaří v lese. Ovšem v dobách, kdy se ještě myslelo hlavou se každý kmen, který byl napaden kůrovcem zbavil na místě kůry a ta byl na místě spálena. Teď holt se pálit v lese nesmí a tak se kůrovec pěkně pohodlně rozváží vlakem. Lesníci už zřejmě nejsou, i když jeden určitě ještě je, sedí dokonce ve sněmovně. Pane kníže Schwarzenbergu, docela bych uvítal, kdybyste tam všem vysvětlil, jak se hospodaří v lese.
Být poslancem Evropského parlamentu asi bych tam rozvinul otázku proč 30000 větrných elektráren o průměrném výkonu 2 MW, tedy celkem 60000 MW ani náznakem nenahradí náš jeden Temelín o výkonu 2000 MW, tedy 30 x nižším. Pokračoval bych přednáškou o vyhazování prostředků, peněz daňových poplatníků. Při současné diskusi o rozpočtu Unie na příštích 6 let, by to byla přednáška velice k věci.
