Taky chci volit prezidenta.

V případě, že skutečně dojde na přímou volbu prezidenta, se můžeme dočkat úchvatné mediální smrště. To množství zaručeně objektivních průzkumů veřejného mínění, ty inteligentní "objektivní" články ve všech médiích, samozřejmě i v bulvárních. Speciál Václava Moravce - samozřejmě. Přetlak uchazečů z řad nedávno minulých, ale i dnešních politiků ve vysokých politických funkcích.

Na čele pelotonu známých uchazečů o prezidenstkou funkci jsou dvě známé osobnosti. Jejich přednosti se budou přehánět, slabiny potlačovat, možná spravedlivě stejně jako u ostatních uchazečů. K těmto dvěma bych tady rád přidal svůj komentář.

Jan Fischer, předseda úřednické vlády v době hospodářské krize v r. 2009.

Speciálně na jeho vládě se ukázala velká slabina úřednického vládnutí. Dnes se země topí v dluhové krizi, nová vláda se zoufale snaží z dluhové krize vybřednout. Za cenu úspor ve státní správě, zvyšování DPH, reforem, které mají přinést úspory ve zdravotnictví, školství, justici, v sociálním zabezpečení občanů. Do této pasti dostala tento stát jedna jediná chyba. A to mylně postavený státní rozpočet na r. 2009. Z přijatých 38 miliard schodku se nakonec, vinou zborcení příjmů státního rozpočtu, vyvinul obří dluh. Tento obří dluh je nutno umořit a proto úsporná opatření této vlády. Z dluhu je viněna vláda Mirka Topolánka se svým ministrem financí Kalouskem. Je zajímavé připomenout sled událostí. Rozpočet se tvoří cca do konce srpna (v r. 2008 doba velkého růstu HDP). Přijetí v polovině září, definitivní podoba v říjnu (v r. 2008 počátky finanční krize velkých bank v USA). Od začátku roku 2009 naše předsednictví EU, finanční krize se přelévá do Evropy. Ke konci března 2009 pád vlády. Od dubna pracuje úřednická vláda Jana Fischera. Krize nabývá na síle, už je jasné, že se nám nevyhne. Mělo přijít tvrdé šlápnutí na brzdu, přijetí úsporných balíčků, velké zastavení výdajů. To měla udělat úřednická vláda Jana Fischera, Topolánkova vláda už byla mimo hru. Už proto, že ministrem financí byl pan rozpočet - Janota, který byl v podstatě tvůrcem rozpočtu i za ministra Kalouska. Fischerova vláda nic takového neudělala, vehnala zemi do dluhové krize. Dnes se z ní horko těžko mátoříme. Takže já Fischera nevolím.  

Jan Švejnar, ekonom, profesor Michigenské university, neúspěšný vyzyvatel Václava Klause.

Prezidentská volba v r. 2008 měla nadmíru nechutný a nedůstojný průběh. Po úvodních vystoupeních Václava Klause a Jana Švejnara se rozvinula diskuze, která nemá nic společného s alespoň náznaky slušného chování. Po projevu Mirka Topolánka, který představil svého kandidáta Václava Klause, se ve třech kolech volby snesla smršť neuvěřitelně nechutných nenávistných projevů na hlavu Václava Klause. Jan Švejnar jakoby tam ani nebyl, nikdo z jeho volitelů neutrousil slovo o jeho přednostech, jeho vhodnosti stát se prezidentem. Jan Švejnar se měl zvednout, někde v průběhu třetího kola, prohlásit, že o něm to tady není a odejít středem sálu. To kdyby udělal, byl by možná mým kandidátem. Takto projevil malou českou dušičku. Takže já Švejnara nevolím.

Snad bude opravdu nejlepší, když příští prezident bude opět volen parlamentem.