Tedy jak to je s tou naší justicí. Včerejší debaty jak na Primě, tak na ČT dost napověděly. Na Primě pan Pospíšil a nová ministryně Benešová ve slovním souboji, co vlastně paní ministryně chce udělat, ale ještě neudělala
a jak by to bylo nejlepší, na ČT pak velmi emotivní prohlášení předsedy Ústavního soudu Rychetského, že se velmi stydí za výrok Ústavního soudu v kauze odmítnutí ubytování ruským hostům v hotelu za to, že nepodepsali prohlášení, že nesouhlasí s anexí Krymu. Oba pořady mě tentokrát tak zaujaly, že jsem je, navzdory své zásadě je nesledovat, tentokrát sledoval celé.
Takže co to chce vlastně udělat Marie Benešová, že Milion chvilek pro Pražskou kavárnu svolává demonstrace? Převést soudnictví ze čtyřstupňového na třístupňový systém. V tom se shoduje s vrchním státním zástupcem Pavlem Zemanem. Tedy nechce ho odvolat, chce pouze připravit legislativně přechod na jednoduší systém. Vůbec nepředpokládá, že ten přechod stihne tato vláda, bude to spíš připravené pro vládu další. A v tom souzní jak s Pavlem Zemanem, tak s předsedou Rychetským. Jenom pan Pospíšil jaksi nechápe. Předseda Rychetský i vysvětlil jak k tomu, že tu máme ten čtyřstupňový systém vlastně došlo. Přál si to velký mág Otakar Motejl a ten požíval takovou prestiž, že mu bylo promptně vyhověno, aniž by si někdo myslel, že je to správně. Náměstek ministryně pan Jeroným Tejc, jenom potvrdil, že jeho tým na tomto úkolu pracuje a pokládá to za svůj největší úkol.
Přiznání pana Rychetského, že se za výrok "svého" soudu, v kauze odmítnutí ubytování ruským turistům, hluboce stydí, je skoro skandální. I to, že opravit tento neblahý, nedemokratický, ponižující, skandální výrok de facto, prakticky nepůjde. Tak by to snad možná chtělo už nějaké úpravy v Ústavě. Ústavní soud je to poslední, v jehož spravedlivý rozsudek se s nadějemi vzhlíží, možná by měl rozhodovat jednomyslně, jako porota v USA, i když jestli by pak dospěl k vůbec nějakému výsledku, to ve zdejších vodách, vůbec není jisté.
Milión chvilek by měl spíše podpořit paní Benešovou v úsilí konečně nějakou reformu justice vymyslet a připravit pro další vládu k prosazení. Vlastně i to, že státní zástupci jsou vlastně zástupci moci exekutivní, tedy státní zaměstnanci a tím pádem odvolatelní, je trochu mimo mísu. Být zástupci moci soudní, stát by je odvolávat nemohl. Komu by se ovšem zpovídali?
Obě ty debaty, na Primě i na ČT, měly tentokrát náboj. Milión chvilek by se mohl snad aspoň jednu chvilku zamyslet nad tím, co vlastně chtějí. Jejich chráněnci, to jest státní zástupci, hlasem svého nejvyššího, s plánem působení nové paní ministryně souhlasí.
