Tak to máme znovu nalinkovaný.

Kjótský protokol kýžený výsledek nepřinesl, Pařížský svět zachrání. Konsenzus, nad kterým se rozzářil Pan Ki-mun, ochrání planetu Zemi od zhoubného oteplení o 2 stupně.

Náš pan premiér prohlásil, že pro nás žádný problém, my máme v podstatě splněno a nemusíme tedy dělat nic. U nás padly velké fabriky, z velkým podílem na znečišťování ovzduší. Poldi Kladno, z velké části koksovny a železárny na Ostravsku. Zavírají se doly, půjde důl Paskov, podařilo se odsíření velkých uhelných elektráren, spalovny, hlavně ta Malešická, v podstatě "pšoukají" jen elegantní obláčky vodní páry.

Zaplevelili jsme si hektary orné půdy fotovoltaikou, protože my nepotřebujeme vyrábět potraviny, ty nám přivezou kamiony ze zemí EU, my potřebujeme být mezi prvními velkými vyznavači nápadů velké německé kancléřky, před lety zelené zakladatelky Kjótského šílenství. Pěstujeme řepku a průmyslovou pšenici abychom vyráběli naftu na polích a snížili její spotřebu co nenáviděného fosilního paliva.

Proč se tady pořád tedy vyskytují ty smogové stavy, v celém Polabí, na Ostravsku, na Děčínsku, v Praze, na Plzeňsku, když tak vzorně všechny nápady zelené kancléřky plníme? Pes bude zakopán někde jinde. V inverzním počasí, kdy se teplý vzduch dostává nad těžší studený a za úplného bezvětří drží studený vzduch při zemi. Ten pak drží prach a různé zplodiny, které dýcháme. To kdybychom uměli, rozfoukat vítr, aby se inverze nejlépe vůbec netvořily. To bychom ale přišli o ty nádherné dny na horách se spoustou sněhu a modrou oblohou.

A zbavit se toho prachu v ovzduší v době inverzí? Nic složitého, zbourat ty fotovoltaiky na polích a za předpokladu, že nepotřebujeme vyrábět potraviny, ty prostory osázet lesem. Lesy čistí vzduch od prachu, vyrábějí kyslík a zbavují vzduch oxidu uhličitého, taky ochlazují vzduch, protože absorbují teplo. Tedy to všechno chceme, proč to tedy neděláme?

O smyslu fotovoltaických elektráren se toho popsalo mnoho. Nebudu zdržovat, jenom jednu málo uváděnou informaci bych uvedl. Existuje studie, která porovnává výkonovou hustotu všech u nás evidovaných zdrojů elektřiny. Jde o to, kolik elektřiny v kWh elektrárna vyrobí, na jednotku plochy v m2.

Takže: větrná elektrárna - 0,13 kWh/m2

            solární elektrárna - 0,25 kWh/m2

            vodní elektrárna - 108 kWh/m2

            uhelná elektrárna - 500 kWh/m2

            jaderná elektrárna - 650 kWh/m2

Takže, podle tohoto přehledu, aby se solární energetika mohla výkonově vyrovnat jaderné, musela by být na cca 3000 x větší ploše než jaderná, samozřejmě za předpokladu neustálého plného výkonu, plného slunce, s prominutím i v noci.

A co se týká toho nenáviděného CO2, jako skleníkového plynu? Taky se málo připomíná, Země si sama vytváří zásoby oxidu uhličitého. Deště vymývají oxid uhličitý z atmosféry, v oceánech se vytvářejí na dně uhličitanové útvary. V Namibii jsou tyto uhličitanové čepičky plné CO2 i v horninách na povrchu. Když bude Země potřebovat, tento oxid uhličitý uvolní. I když to zní fantasticky, je to rozhodně pravděpodobnější, než to, že člověk dokáže snížit globální teplotu o 2 stupně C.

Země si prošla během svého vývoje řadou různých katastrof. Byla sněhovou koulí, zcela zamrzlá, byla i horkým peklem, kolem cca 50 stupňů. Všechno bez účasti člověka. Zase si udělá, co ji "napadne". Ty si člověče zařiď dobré životní prostředí ve velkých městech, to je totiž ten jediný problém. Tam se akumulují zplodiny našeho zhýraleckého života. Ale globálně? To nechme na matičku Zemi.