Až dojemně neupřímných. David Cameron litoval toho jak referendum dopadlo, všichni si padli do náruče a zoufale štkali, co že se jim to vlastně přihodilo. A Britové budou trpět, za to co provedli, jo a taky nevědí co teď.
Nemají žádný plán B. Zřejmě to nikdo nečekal, asi to referendum byla jen taková kočkovaná. Tak to zrušte, nakonec na to má EU páky, to už tady bylo, hlasovat se bude, dokud nebude výsledek ten správný. A bude to zase demokratické. Nová vláda vyhlásí nové referendum, to by v tom byl čert.
Bylo to těsné. Kdyby to bylo těsně obráceně, pro EU, to bychom byli svědky slávy, metali by se kozelce, vybuchovali by petardy, ohňostroje, šťastná, dojatá Merkelová by drtila v objetí Camerona, nejneschopnější politikové planety Země by byli vynášeni jako politikové nejschopnější.
Velká Británie už nikdy nebude taková, teď jí navíc hrozí rozpad. Skotové chtějí zůstat v EU, co s tím? Stejně jako katastrofa II. světové války odhalila jednou provždy zásadní posun moci z Velké Británie na Spojené státy, tak i finanční krize v roce 2008 odkryla další světový zvrat, totiž nový přesun hospodářské moci ze Západu na Východ, přesněji z USA do Číny. Velká Británie se dostala na druhou kolej už těsně po válce, kdy Winston Churchill prohlásil v poselství maršálu Stalinovi dne 8. května 1945: "Budoucí generace ocení, čím jsou zavázány Rudé armádě, stejně jako to bezvýhradně uznáváme my, kteří jsme byli svědky těchto hrdinských činů". Nedlouho poté 5. března 1946 již mluvil Winston Churchill ve Fultonu ve státě Missouri jinak: "Je nutno vytvořit spojenectví mezi Spojenými státy a Velkou Británií proti vzrůstajícímu ohrožení a zkáze křesťanské civilizace, ruským komunismem". Studená válka ukončená v roce 1991 a po cca jedno desetiletí pro celý svět nadějného vývoje, přišlo budování silného útvaru Evropské unie podpořené paktem NATO, která chce opět diktovat podmínky světu. Velká Británie ztratila už poslední zbytky svého vysokého imperiálního postavení. Teď bude mít možnost mnohé napravit.
Donald Trump poblahopřál Britům, že si vzali zpátky svou zem. A dělat z nich chudáčky, kteří nedopatřením vyklouzli z všeobjímající náruče EU a je potřeba je tam vrátit, je velmi nesolidní. Nebo někdo dělá chudáky ze Švýcarů, nebo z Norů, ti přece nejsou v EU? A země, jejíž královnu stále ještě uznávají jako svou panovnici mimo jiné i v Austrálii, se neztratí.
