Roušky. Česko se spojí když jde o hokej. Překvapivě i když se podaří zapojit ženský. Protože kdo šije? Ženský, a národ najednou drží při sobě. Lidi chodí v rouškách, pracovat se v tom sice moc nedá, protože se v tom těžko dýchá,
ale to nevadí, národ se ukáznil a drží pravidla, která nastolil krizový štáb. Kdyby se takto chovala celá Evropa. Tam v té západní "lepší" části Evropy se ale vážně zabývají myšlenkou vyrovnat se s touto pandemií podle starých zkušeností známých ze středověku. Morové rány přicházely, zanechaly po sobě spoušť a odcházely. Lidstvo přežilo, sečetlo ztráty, zapsalo ty pohnuté události do kronik a jelo se dál. Proč vlastně ten mor odešel nebylo nikomu jasný. Stavěly se morové sloupy jako poděkování Bohu, panence Marii, že ten mor odešel. Dnes, kdy se málo věří, se na tu historii díváme trochu jinak. Vžil se termín "stádní imunita" (lepší by možná bylo kolektivní imunita), vychází se z toho, že se nějakým sdílením dosáhne vyšší obranyschopnosti. To zní trochu okultisticky, logičtější je možná vysvětlení, že ten virus časem zmutuje a přestane být nebezpečný. Tehdy se neumělo účinně zasáhnout, i když snaha o izolaci nemocných byla už tehdy. Zatloukaly se dveře prkny, aby nemocný nemohl vyjít ven. Pohřbívalo se do společných hrobů, která se zasypávala vápnem.
Tak, řekl bych, že jsme snad dál. Máme k dispozici PC techniku, dokážeme ten virus vyfotografovat, izolovat, máme ohromnou armádu IT specialistů. Do vědy se uvolňují celosvětově ohromné prostředky, jsou dokonale vybavené laboratoře biochemiků, kteří by měli usilovně pracovat na vývoji léku. Obecně bych řekl, že už dávno měl být vytvořen matematický vzorec chřipkového viru, kde by se jenom dosazoval typ té aktuální kombinace. A na ten základní vzorec mít připravený lék. Chápu, nebo možná spíš nechápu, jak moc je něco takového připravit složité, nejsem v oboru sebeméně vzdělán, ale právě proto bych očekával od vědecké obce větší angažovanost. Aby z toho všeho nakonec laik neměl pocit, že se zmůžeme jenom na tu izolovanost, tedy v zásadě stejné metody, jako ve středověku.
A po, jak všichni doufáme, brzkém odeznění pandemie, opět z nadšením budeme vítat vědecká pojednání o tom, jak ubývá ledovec, jak je nepřípustné chovat dobytek, protože vydechuje oxid uhličitý a z jeho kejdy se uvolňuje metan a podobné nesmysly, světu vnucované za obrovské finanční prostředky.
Vyhovuje snad tento stav Grétě? Průmysl pomalu končí činnost, už jsem z televize slyšel, že se dá v některých čínských městech i dýchat, v Evropě taky. Tak snad dobrý, recese se dá zvládnout poměrně snadno, škrtnout výdaje na zbrojení.
