Úsvit přímé demokracie pana Okamury vstoupil razantně do volebního klání s neotřelými nápady. Politici mají být voleni přímou volbou, mají být svými voliči odvolatelní, sněmovnou přijatý zákon, který občané voliči nebudou chtít, má být referendem zrušen. "Vláda věcí tvých nechť se k tobě navrátí, ó lide navrátí". Úsvit přímé demokracie se evidentně pokouší zbořit dosavadní politický systém v zemi. Tři pilíře státní moci mají být postaveny mimo hru, moc ve státě plně přebírá lid. Ono to tak nakonec v naší Ústavě je, totiž že veškerou moc ve státě má lid a ale (tady je ten rozdíl) vykonává ji prostřednictvím jím volených orgánů.
A o tom to je. Volič projeví svůj zajisté promyšlený fundovaný názor tím, že ve volbách volí své zástupce. Teď jsou na pořadu volby do poslanecké sněmovny - orgánu, který vytváří a schvaluje zákony - moc zákonodárná. To je o souboji politických stran, volič volí stranu jeho přesvědčení nejbližší. To je čas pro jeho počin přímé demokracie. Dokonce může zasáhnout i do těch jmen na kandidátce strany, kterou volí - má možnost kroužkování. Po volbách, po jmenování vlády - moc výkonná, už do toho volič zasáhnout nemůže. Pro toto období, voličovo nucené pasívní zírání na to, co to tam ti poslanci s námi provádějí, je tu třetí pilíř státní moci - moc soudní. Občane, voliči stěžuj si tam.
Volič má samozřejmě i další práva, která mu dává náš demokratický systém. Právo shromažďovací např., to jest vytáhnout do boje formou generální stávky. Ale to je vlastně jediná účinná zbraň, kterou volič v nevolebním období může vytáhnout. Ale zorganizovat takovou věc ve státě, který se může chlubit poměrně velmi slušnou životní úrovní mezi zeměmi Evropské Unie, je myslím nad možnostmi kteréhokoliv nespokojence.
I tak je dost co měnit na volebním systému. Změnil bych všechny volby na jednokolový systém, tak jak je tomu u voleb do poslanecké sněmovny a do komunálních voleb. Dvoukolový systém praktikovaný u voleb do senátu a letos poprvé i do prezidentského úřadu je plný politiky a tudíž zkreslení. Týká se totiž voleb přímé demokracie, kde politika nemá co dělat. Do senátu tj. rady moudrých, kam volíme lidi známé svojí filozofií, názory, vybudovaným respektem. Druhé kolo už je jenom o politice, to jest snaha získat politickou převahu i v senátu. Účast a podporu politických stran ve volbách do senátu bych zakázal. A nebo by se měl praktikovat systém jednokolový.
Stejné to bylo i s letošní první přímou volbou prezidenta. Prezident si neprávem osvojuje mandát, který mu dala, podle něho, nadpoloviční většina voličů. Použitím v tomto případě nesprávné rovnice, že pokud jsme ve druhém kolem dva, tak dva je 100%. Jestli-že jsem vyhrál, musím mít logicky více než 50%. Ve skutečnosti má nový prezident podporu, kterou mu přineslo první kolo. V tomto případě i tak volbu vyhrál, jenže ani zdaleka ne s takovým mandátem, jaký si přisvojuje. Ani s tím, pane Okamuro, už nic neuděláme.
Přímá volba politiků by si vyžádala, podle stávajícího systému, dvoukolovou volbu. Jak by každý kandidát do toho šel, volební kampaň "za svoje" (protože jinak by to bylo soudně napadnutelný), a i kdyby to nakonec proběhlo, jak by se sněmovna uspořádala, si neumím představit. Nevím na jaké voliče cílí vaše strana, pane Okamuro, ale tyto nápady nemají s demokracií nic společného. Zastupitelská demokracie ctí princip většiny, tak to snad nechme, jak to je.
Spíš jde o to aby byl volič nenásilně vtažen do politiky, aby se aspoň rámcově vyznal v úskalí hospodaření státu a tím jeho volba nepostrádala smysl. Ostatně jako to ukázaly nedávné volby v Německu a teď i v Rakousku. V těchto zemích je volič informovaný, s pevnými dávno ukotvenými názory. Proto se politická scéna příliš nemění a obě země jsou v popředí hospodářské prosperity.
