A shání spřátelené válečníky k tažení proti Rakeťákovi Kimovi, který se vydal na sebevražednou misi. Toť hlavní motto schůze OSN. Tedy nikoliv nudná debata o hrozbě globálního oteplování, ale rovnou velmi těžký kalibr.
Jak se bude třaskavá situace vyvíjet dál? Trump shání spřátelené náčelníky tam, kde si je on, ale i předchozí americké administrativy, rozhodně nevytvořili. Tedy hlavně Rusko a Čínu. Stále nové a nové sankce proti Rusku, stále nové a nové kritiky vůči politice Číny. To nejsou zrovna přátelská gesta. A vstříc válečníkovi Kimovi by si to zasloužilo plný konsenzus. Jaderný klub čítá Rusko, USA, Francii, Čínu, Velkou Británii. Jaderný triangl - to jest státy, které jsou schopné odpalovat rakety s jadernou hlavicí z pevniny, z ponorek i ze vzduchu jsou Rusko, USA, Čína. Další jaderné mocnosti jsou Izrael, Pákistán, Indie. S těžkým skřípěním zubů sem musíme zařadit i Severní Koreu a Írán je s otazníkem. Kolik má Severní Korea jaderných hlavic v tom, až komicky, není úplně jasno. Z obrazovky kanálu ČT 24 jsem už slyšel i 100, ale taky čtyři a podobná protichůdná čísla. Mají ale také vodíkovou bombu. Utěšovat se, že nemají stále dost silnou raketu, která by dokázala přenést jadernou hlavici na vzdálenější cíl, je trochu nebezpečné. Jestli jí nemají dnes, budou jí mít zítra.
Při složení bezpodmínečné kapitulace Japonska na palubě bitevní lodi Missouri do rukou amerického generála Douglase MacArthura, slíbil tento generál celému světu, že takový konflikt, jakým byla druhá světová válka, už Amerika nikdy nedopustí. Tím se Amerika sama pasovala do role světového četníka. Kolikrát už Amerika opravovala režimy, které nebyly vstřícné jejímu diktátu, dle amerického vnímání demokracie nedemokratické a kolik to stálo životů, Korejská válka, Vietnam, Irák a celý blízký východ. Likvidace sekulárních režimů v Libyi, Iráku, Egyptě, politika sankcí vůči Kubě, Venezuele, Íránu, Sýrii, Rusku.
V době studené války bylo napětí mezi dvěma mocnostmi - SSSR a USA. Po pádu komunistických režimů tu máme jednu hlavní mocnost USA. Teď je situace zase úplně jiná. Na dálném východě vyrostla Čína do pozice hospodářského giganta, pod vedením Putina Rusko nabralo dech, mocně se dotahuje Indie. Je třeba jednat, jednat a zase jednat. Proti Kimovi musí stát celý svět jako koalice spřátelených demokratických států. Kim možná nemá raketu, která by donesla jadernou hlavici na území Spojených států, ale má dostatečně silné konvenční dělostřelectvo, aby vymazalo z mapy 60 km vzdálený Soul, hlavní město demokratické Jižní Koreje.
Takže jaderné mocnosti: Zapomeňte na jakékoliv projevy nepřátelství, např. sankce jakéhokoliv druhu, vyfoukněte s plic jakoukoliv nadutost a pocit nadřazenosti a koukejte spolupracovat! Aby se generál MacArthur nemusel v hrobě obracet.
