Opět je na stole nepolitická politika.

Ve včerejším zpravodajství ČT 24 představili svoji vizi voleb do Parlamentu spisovatelka Ježková a univerzitní profesor Schwarz. Je to iniciativa za nový způsob voleb. Nebudou se volit politické strany, ale voliči si budou vybírat své kandidáty podle toho jak se projevují na úrovni svých obcí. A hlavně nebudou to členové žádné politické strany. Tak to tady máme zpátky. Havlova vize nepolitické občanské společnosti. Havel v r. 1990 řekl kancléři Kohlovi:"Co kdybychom spolupracovali na rozpuštění všech politických stran s cílem vytvořit pouze jednu silnou stranu - stranu Evropy?" (také V. Kremlík na svém blogu). Ještě, že jsme měli v politice Václava Klause, který takové vize snad jednou provždy rozmetal. I když Klaus je pryč a tak už se líhnou dračí vejce z úkolem naší křehkou demokracii zchlamstnout.

Protože a samozřejmě opak je pravdou. Demokracie bez silných politických stran je logický nesmysl. Kdo chtěl a byl schopen vnímat, ten to přece musí chápat. 23 let naší demokracie přes všechny potíže je demokracie vytvářená politickými stranami. Pomalu se vytvořilo vnímání pravého a levého politického spektra, které umožňuje voliči orientaci. Strany se za pochodu dotvářejí a volič by si měl jejich názorových střetů všímat a sám si je vyhodnocovat.

Problémem jsou samozřejmě nově naskakující strany a taky trucstrany, které se pod tlakem ve volbách získané odpovědnosti vytvářejí na úkor strany skutečně volené. Ať už to byla Unie svobody, nebo nyní Lidem. I strana SPOZ vznikla vlastně na truc ČSSD. Tyto strany a další (Věci veřejné, Strana zelených) jsou v podstatě bez smyslu své existence, protože ten základní pravý a levý střet jenom zpochybňují. Ostatně to je jenom plnění dalšího neblahého odkazu Václava Havla. Další množství těch různých politických uskupení, která se registrují na volebních lístcích před volbami, samozřejmě také.

Cílem by tedy mělo být pravolevé politické spektrum reprezentované nejlépe dvěma politickými stranami, tak jak je to např. v USA, nebo ve Velké Británii. Aby měl levicový i pravicový volič jasno. A který ten směr ve volbách zvítězí, měl by mít šanci na 4 roky vlády. To co v dobách opoziční smlouvy zazdil Ústavní soud na nátlak prezidenta Havla.

Místo toho se tu objevují opět snahy o likvidaci politiky. Neumím si představit, jak by se uchazeči o poslaneckou lavici svým voličům představovali. To by si museli provádět každý svou kampaň, za svoje? Asi by se jich moc nehlásilo, protože co když nebudu zvolen. Nakonec nedávná přímá volba prezidenta to ukázala jasně. Zbytečně vyhozené peníze té osmičky uchazečů a nakonec i odmítnutých sběračů podpisů. Za všechny - Vladimír Dlouhý 20,- Kč za podpis, 50.000 podpisů x 20,- Kč = 1000000,- Kč (milion Kč). Protože představa, že každý volič bude znát svého kandidáta osobně, je myslím docela scestná. A tak by případní kandidáti stejně museli mít své sponzory a rozhodně v tom není žádná záruka, že se do zákonodárného sboru kvaklifikují ti nejlepší.

Ti nejlepší se kvalifikují právě jenom při stávajícím způsobu volby. A je na voliči, aby se nenechal zmást mediálním tlakem, ale snažil se informace z té své strany získat i jiným způsobem, než četbou novin a posloucháním televize a pak třeba kroužkováním protlačit toho svého. Ale hlavně svoji politickou stranu, které uvěří, že bude naplňovat jeho představy o životě. Protože Parlament vypadá tak, jak ho volič stvořil.