Ohlédnutí za Mnichovem 1938.

Blog Petra Hanniga Mnichov 1938  jinak, mě přiměl k napsání tohoto článku. Se vším co napsal souhlasím, ale protože tam nemá diskusi, chtěl jsem tímto článkem rozšířit poznání o Mnichovu, totiž proč k němu vůbec došlo.

Dějiny Ruska po r. 1920 až do začátku války jsou pro opravdu otrlé. Bolševická revoluce způsobila v západních demokraciích takové zděšení, že se konalo opravdu všechno pro to aby byla nejlépe ihned zlikvidována. V létě roku 1919 vtrhly ozbrojené síly 14 států bez vyhlášení války na území Sovětského Ruska. Byla to vojska těchto zemí: Velká Británie, Francie, Japonsko, Německo, Itálie, USA, Československo, Srbsko, Čína, Finsko, Řecko, Polsko, Rumunsko, Turecko. Plán byl odvážný. Spolu s bělogvardějskými armádami táhnout na Moskvu ze všech směrů.

Velký nepřítel bolševismu Winston Churchill, který osobně dozíral na spojenecké tažení proti Rusku, ve své knize "Světová krize a její žeň" ironicky napsal: "Byly spojenci ve válce s Ruskem? Ovšemže ne, ale stříleli po sovětských Rusech, jakmile je spatřili. Stáli jako útočníci na ruské půdě. Vyzbrojovali nepřátele sovětské armády. Blokovali její přístavy a potápěli její válečné lodě. Zcela upřímně toužili a bažili po jejím pádu. Ale válka - strašné! Vměšování se - hanba! Bylo jim, jak neustále opakovali, lhostejné, jak si Rusové uspořádají své záležitosti. Byli nestranní - a dost".

V dubnu 1920 Poláci, kteří žádali celou západní Ukrajinu a Smolensk, zaútočili ze západu. Byli odraženi, ale po chybách ve vedení Rudé armády se jim podařilo obsadit část Běloruska západní Ukrajinu, včetně Kyjeva. Sovětská vláda byla nucena s Poláky uzavřít rižský mír.

Po odražení intervenčních vojsk se západ vzepjal ještě k jedné akci. Naplánoval útok na Sovětské Rusko na léto 1930. Hlavní vojenské síly mělo opatřit Polsko, Rumunsko a Finsko. Francie měla dodat vojenské instruktory a letectvo, Německo poskytnout techniky a dobrovolnické pluky, Britové válečné loďstvo. Asi 500000 mužů a 4 měsíce mělo postačit k rozdrcení Sovětského Ruska. Plán ztroskotal kvůli vypuknutí světové hospodářské krize.

To vše je nutné připomenout, při připomínání Mnichova. Neville Chamberlain mával cárem papíru s Hitlerovým podpisem a volal: "To znamená mír pro naší dobu".

O dvacet let dříve volal britský špion Sidney Reilly: "Ta hnusná ohavnost, jež se zrodila v Rusku, musí být zničena za každou cenu....Mír s Německem, mír za jakýchkoliv podmínek - a pak jednotnou frontu proti skutečným nepřátelům lidstva". Dne 11. června 1938 prohlásil sir Arnold Wilson, Chamberlainův přívrženec v dolní komoře: "Jednota je to nejdůležitější, neboť skutečné nebezpečí nehrozí dnes světu z Německa, nebo z Itálie, …… nýbrž z Ruska".

Mnichovská dohoda byla prvoplánově namířena proti Sovětskému svazu. Svět očekával válku mezi nacisty a Sovětským svazem. A tomu podřídil své jednání. Po uzavření této dohody zůstal Sovětský svaz bez spojenců. Francouzko-sovětská smlouva byla roztrhána, Československé pohraničí se stalo součástí nacistického Německa. Brány východu byly otevřeny pro nacistickou armádu.

Mnichovská dohoda, napsal Walter Duranty ve své knize "Kreml a lid", znamenala snad největší ponížení Sovětského svazu, které zažil od brest-litevského míru.

Prvními obětmi Mnichovské dohody byly ovšem demokratické národy v Evropě. Hitler dostal zelenou. Ve válce došlo ke spojenectví, protihitlerovské koalici, která se ovšem krátce po válce opět rozpadla. Sám Churchill, který v době války tolik obdivoval hrdinství Rudé armády, už v r. 1946 ve svém slavném projevu k americkému lidu v podstatě vyhlásil studenou válku.

A sám pak načrtl na mapě Evropu čáru, kterou nazval "železnou oponou". Česko vystrčil na východní stranu. Možná i za to obdržel od prezidenta Zemana nejvyšší státní vyznamenání, jako velký přítel Československa.