Odposlechy, odposlechy, odposlechy.

Uražené obličeje německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Hollanda, kvůli odposlechům jejich mobilních telefonů, budou vévodit summitu Evropské unie. Nic důležitějšího na programu není. Bílý dům vysvětluje, Obama se omlouvá, Edward Snowden to všechno vyzradil. V Rusku se za to bude mít dobře, v Americe by to s ním dobře nedopadlo.

A přitom přece o nic nejde. Od okamžiku, kdy se přišlo na možnosti digitálních přenosových sítí (což umožnilo rozšíření internetu na celou zeměkouli, mobilních telefonů, ale i toho ohromného množství televizních a rozhlasových kanálů), muselo snad být každému průměrně inteligentnímu člověku jasný, že je konec s nějakou přehnanou péčí o zachování soukromí a intimity člověka. Člověk jako jedinec se stává součástí systému informačních technologií. Jest tam zakódován pod svým rodným číslem, pod číslem svého mobilního telefonu. V budoucnu (ne příliž vzdáleném) bude možná v síti evidován pod svým čipem, který mu bude implantován v okamžiku narození. Dnes to ještě nejde. Výpis z komentáře dispečera: "Hele to je Karel z montovny, a támhle Máňa z expedice, blížej se k sobě, kam to jdou, to je přece starej nepoužívanej nákladní výtah, a hele jak  ty čipy kolem sebe rotujou". Tak třeba kvůli tomu to nejde. Ale potřeba by to bylo, velmi by to usnadnilo pátrání po zmizelých osobách.

Že ten obrovský rozmach mobilních telefonů usnadnil zločin všech kalibrů, je asi také jasné. Mobilem lze, kromě operativních rychlých rozhodnutí, i odpálit nastraženou bombu. Ale je to také obrovská zbraň všech orgánů, jejichž úkolem je zločin odhalovat a potírat. Jsou na to zřízeny různé zpravodajské a bezpečnostní služby státu. David Cameron, když v britské sněmovně upozorňoval na akutní nebezpečí teroristických útoků v Británii, tak měl určitě informace od svých zpravodajců, asi se mu to nezdálo v neklidném spánku předcházející noci. A jenom opravdu málokdo si dovolí, aby pracovníky (agenty) svých zpravodajských služeb vláčel v televizi a v tisku v nějaké kostrbatě vykonstruované kauze. U nás to jde, nikde jinde ne.

Odposlechy umožnily rozvinout kauzu Rath, poslaly do vězení Pekárka, jsou hrozbou pro každé korupční jednání. Ve světovém měřítku jsou schopny odhalit přípravy k teroristickým útokům. Že jsou také v širokém měřítku zneužitelné k nízkým, zavrženíhodným cílům, je taky pravda.

Z doby reálného socializmu, kdy nebylo možné vlastnit ani vysílačku, připomenu jednu dnes již humornou příhodu. Armádní film se sídlem v Hlubočepích měl své laboratoře na Barrandově. Protože šlo o armádu, nestačily normální telefony ke spojení, byla tedy také vysílačka. K utajení se používal kód KQ a číslo. Jak dlouho asi trvalo, než se z vysílačky ozvalo: "Tady kváká Krákora". Češi jsme holt byli i za bolševika.

Možná, že než se rozčilovat nad odposlechy, bylo by lepší kdybychom se všichni snažili chovat podle DESATERA. Pak by odposlechy ztratily smysl.

Autor: Vladimír Zeman | pátek 25.10.2013 10:13 | karma článku: 8,44 | přečteno: 391x