Díky mimořádné generaci biatlonistů Vítkové, Koukalové, Šlesingera, Moravce a dalších se tato sportovní disciplína stala novým národním sportem Čechů. Řada úspěchů v závodech, obdivuhodná bojovnost ctí tyto skvělé sportovce.
Řekl bych - nepokažte si to. Nenechte se vtáhnout do hnusných zákulisních čachrů, do politiky, která do sportu nepatří. To všechno jsou věci bafuňářů, kteří sledují své politické a mnohdy i soukromé cíle. Už jste se kvalifikovali svými výkony a svým chováním na posty, kdy jste sledováni a obdivováni stejně jako Jágr, jako sportovci, kteří zvedají české sebevědomí. A to je hodně.
Úlet Martina Fourcada, kdy v přímém přenosu napadl ruského biatlonistu Loginova, je něco, co se stávat nemá. A v podstatě tichý souhlas komise rozhodčích, která neuznala protest ruské výpravy. To je další ukázka ubohosti, která se ve sportu usadila. K tomu patří i odebrání pořadatelství světového poháru v Soči pro skeletonisty a v novém moderním biatlonovém areálu v Rusku. Jak jinak proti tomu působí smířlivé gesto Shipulina směrem k Foucardovi. Snad se francouzský genius aspoň na chvíli propadal hanbou.
Odhalování dopingu laboratoří WADA a McLarenova zpráva mají jeden zásadní nedostatek. K odhalování dopingu dochází pozdě. Trestat sportovce dnes za pozitivní vzorek z olympiády v Pekingu, Londýně nebo v Soči, mohla vymyslet jen arogantní hlava. Ten sportovec už třeba ani nezávodí, skončil. Byl to ovšem profesionál, celá léta se svým závoděním živil, jeho sportovní kariéra mu vynesla dobrý, pohodlný život. Tady se přece nelze spokojit jen s odebráním zlaté medaile, ale je nutné soudně zpochybnit i další jeho příjmy. A co ti, co skončily těsně za ním? Mohli brát lepší peníze, kdyby ten hříšník byl odhalen hned a k dalšímu závodu nebyl připuštěn. A to nejen v tom Pekingu, ale v celém dalším období jeho kariéry. Měla by se snést smršť trestních oznámení, kvůli sníženému zisku. Aby to nebylo jenom o Rusech, co třeba Nesta Carter, který ovlivnil i příjmy zbožtělého Bolta? Ten musí vracet zlatou medaili a příjmy i z dalších závodů, kde spolu s Carterem ve štafetě startoval?
K řízenému lékaři kontrolovanému dopingu se přihlásil Lenz Armstrong. Vyšly kvůli tomu knihy, proces řízeného dopingu byl dlouhodobý. Dnes je nám doping prezentován jako nález zakázané látky v jednom vzorku. Tenistka Šarapovová se dlouhodobě léčila s alergiemi lékem, který do konce prosince nebyl na seznamu zakázaných látek. V lednu dalšího roku už ano. Vzala si ho (možná, že se to musí dobrat jako antibiotika), a bylo to. Přiznala užívání léku, přijala trest, je zpátky. Hodí po ní nějaká frustrovaná tenistka raketou? Doufám, že ne. Léky vůbec by ze seznamu dopingu měly zmizet. V každém je totiž nějaká droga a sportovci sami často přiznávají, že se necítili zdravotně v pořádku. "Něco" je postavilo na nohy, aby mohli startovat. To něco byl lék, to jest samozřejmě droga.
Aby WADA byla skutečně věrohodná, měla by oznámit, které sportovce, z které země zrovna prověřuje. Ale ty všechny, nejen nějaký výběr. A pod kontrolou výsledky zveřejnit. Aby to nedopadlo jako když se vyšetřovala úplatkářská aféra v českém fotbale, "je tu připraveno třicet kapříků" pamatujete? Večer v televizi řekl pan Károlly, šéf disciplinární komise: "Teď máme na programu Spartu, nějaké indicie tu jsou". Ráno druhý den úplatkářská aféra skončila. Hotovo, konec.
Doping je věc čistě individuální. Že by byl nějak řízen státními orgány je hloupost. Zvlášť u Ruska to postrádá logiku. Tam má sport dlouhodobou tradici, sportovců je hodně, nominace probíhají na nominačních závodech. Konkurence je to, proč by byl státem řízený doping nesmyslný. Jestli jsou někteří přední sportovci z dopingu usvědčení, pak je to jenom a jenom jejich věc. Stát reprezentují pouze ti, kteří prošli nominacemi. Tak to ostatně dělá třeba Amerika. Obviňování Ruska ze státem řízeného dopingu je nesmyslný, hloupý. politický nátlak.
