Nešťastné procento.

Osud vlády rozpočtové odpovědnosti visí na jednom procentu, o které je potřeba zvýšit obě sazby DPH, aby se zajistil přijatelný schodek státního rozpočtu na příští rok. Toto zvýšení je pro občana ovšem spíše symbolické, jak dokazuje jednoduchý výpočet. Máme-li dnes např. rohlík v ceně 3,- Kč v sazbě 14%, bude stát v sazbě 15% DPH celých 3,03 Kč. Teprve při nákupu 100 ks rohlíků se rozdíl v ceně projeví. Dnes 300,- Kč, po zdražení, převedení do sazby 15% to bude celých 303,- Kč. Náklady na potraviny dnes v sazbě 14% se sazbou 15% zvýší (při dnešních velmi skromných nákladech 100,- Kč denně) na 101,- Kč denně, měsíčně tedy průměrně o 30,- Kč, což je při vší úctě jedno pivo v hospodě. Tedy dám o jedno pivo měsíčně míň a jsem na svým.

Samozřejmě mám-li dnešní denní náklad na potraviny vyšší - např. při nákladech 500,- Kč/denně už budu v sazbě 15% DPH na 505,- Kč, měsíčně se mi náklady zvýší už na 150,- Kč. Ovšem všichni se pasujeme, aspoň podle odborářů, komunistů, socialistů a ČT 24, na velmi chudé občany, "kteří na to prostě nebudou mít" - cit. pan Zavadil. Takže pro nás "chudé" se náklady na potraviny zvýší o celých 30,- Kč/měsíčně.

S druhou sazbou, to jest zvýšení z 20 na 21% je to podobné, i když ten rozdíl samozřejmě větší bude. Tady je největší potíž s platbami za energie, elektřinu, plyn, teplo, vodu. Platí-li dnes vlastník menšího bytu v Praze za energie a služby spojené s užíváním bytu cca 6000,- Kč/měsíčně, bude platit 6060,- Kč. To už máme spolu s potravinami o celých 90,- Kč měsíčně víc. Tedy to máme základní platby nutné k přežití.

Nákupy všeho ostatního, tedy spotřebního zboží, velmi silně podléhá konkurenčnímu prostředí, nabídce a poptávce. Člověk chudý (podle pana Zavadila většina z nás), si ve spotřebním zboží vybere podle svých možností. Kde jsou ceny televizorů, počítačů, automobilů z přelomu století. V tomto druhu zboží se zvýšení sazby na celkové ceně neprojeví. Zboží luxusní, módní, přepychové je drahé teď, bude drahé vždycky.

Více než zvýšení DPH o jedno procento mě vadí věci, které se nijak v médiích nepropírají. Energetický regulační úřad ERU oznámil zvýšení ceny na podporu výkupu elektřiny z OZE (obnovitelné zdroje elektřiny) z dnešních 420,- Kč/MWh na 540,- Kč/MWh na r. 2013. Průměrná, škudlivá, silně šetřící rodina, která elektřinou ani netopí, ani s ní neohřívá vodu, ani na ní nevaří, spotřebuje cca 3 MWh za rok. Tedy dnes 1260,- Kč a příští rok 1620,- Kč doslova nacpe do nenasytného chřtánu nějakým taky podnikatelům. Nechápu proč to nikomu nevadí.

Prosím neplést se. Kdo vyslyšel lákadla na zaručené nezvyšování ceny elektřiny na léta 2013 a 2014 (např. RWE), ať předčasně nejásá. To se týká pouze ceny za silovou elektřinu, ten poplatek na podporu OZE se toho netýká. Ten se ve faktuře objeví, ať se Vám to líbí nebo ne. Spolu s ostatními - poplatek za systémové služby např. (to je kromě jiného i cena za technické řešení tlumení nárazových dodávek do sítě elektřiny z obnovitelných zdrojů).

Tady bych viděl důvod k protestům. Proč není výroba elektřiny z OZE zahrnuta do položky silové elektřiny? Není to nic jiného než výroba. Na podporu výroby elektřiny z jádra, nebo z uhlí přece žádnou položku neplatíme.

Statečný, proti korupci bojující pan podnikatel Babiš, přetváří krásnou krajinu Vysočiny na místo pro výrobu biomasy. Ne nadarmo zaznívá z předvolebních debat požadavek na využívání zemědělské půdy na Vysočině k výrobě potravin, tak jak to bylo vždycky dřív a tak jak by to moc potřebovala naše krásná země. "To není země, to je zahrádka" - kde ty loňské sněhy jsou.  Ale to je na jiný článek.