Ministr Havlíček je muž na svém místě.

Jeho vyjádření k energetické problematice státu v interview s moderátorem ČT Danielem Takáčem bylo více než výmluvné. Vláda zaujala stanovisko k dostavbě obou našich jaderných elektráren. Stanovisko kladné a pan ministr vysvětlil 

velmi srozumitelně, proč je to kladné stanovisko správné. A já jsem konečně slyšel z obrazovky programu České televize velmi věcné zhodnocení solární energetiky, větrné energetiky, v souhrnu obnovitelných zdrojů, vysvětlení co to je akumulace elektrické energie a další velice technické a odborné zhodnocení.

Pan Takáč opatrně namítnul, že přece tak velké a silné Německo jde cestou odklonu od jádra a příklonu k obnovitelným zdrojům a jestli bychom neměli spíš následovat svého mocného souseda. Tak tedy slovy ministra Havlíčka: "Německo si z toho odklonu od jádra udělalo akorát těžkou hlavu. Nemá to rozhodně pod kontrolou, výpadek elektrické energie řeší znovuobnovením výroby v uhelných elektrárnách".

Německo, to už je můj názor, je stát už tak zamindrákovaný svou tragickou historií dvou světových válek, že skoro možná ani neví, jak se má chovat. Proto jsme možná svědky takových excesů jako je tlak na obnovitelné zdroje elektrické energie, ale i pokračování migrační krize, která už zcela nepokrytě ohrožuje bezpečnost Evropy. Kolektivní vina a skutečnost nejsilnějšího státu Evropy, je to co dělá činy Německa málo pochopitelnými. Jakoby nevěděli, co mají dělat.

Ale zpět k energetice. Stále platí, že množství elektřiny do uzlu přitékající, se rovná množství elektřiny z uzlu odtékající. Matematicky musí platit, že v uzlu je nula, to jest, že elektřina se skladovat nedá. Kirchhoffův zákon o uzlech. Ten nepřehlasuje žádné hlasování, dokonce ani v Evropském parlamentu. A jak je to s tou akumulací elektrické energie? Ta je možná jenom v akumulačních vodních elektrárnách, to jest využití potenciální síly vody k výrobě elektřiny. Akumulátory, baterie všeho typu, mohou být pouze malými, i když účinnými zdroji. Pro energetické potřeby státu význam nemají.

Solární panely, ač už je v nich výkonově instalováno stejně jako v Temelíně, se podílejí na energetickém mixu pouhými třemi procenty. Vítr, naštěstí, podle odborných studií u nás nemá význam, opravdu zaplevelit si naši krásnou zem těmi obludami, jako to mají v Německu, ale i v Rakousku (od hranic u Mikulova směrem k Vídni jsem jich napočítal 800, dál už jsem přestal, ale ještě to pokračovalo), bych si nepřál.

Takže čím vlastně naplníme náš závazek na 20% elektřiny z obnovitelných zdrojů? To fakt nevím, soláry se neosvědčily, FVE u nás nejdou, a spalování biomasy? No to je snad nesmysl, jakékoliv spalování produkuje oxid uhličitý a o ten přece jde.

Takže jedině jaderné elektrárny a konečně světově uznat, že jaderná energetika je bezemisní.