Kocovina z volebního víkendu.

Zřejmě čeká představitele Evropské unie po uplynulém volebním víkendu ve Francii a v Řecku. Zatímco o Řecku si bruselští komisaři myslí, že ho mají na háku (viz rozhodnutí o dalším více než 5-ti miliardovém eurobalvanu pro Řecko - Řecko je jakýmsi zkušebním panákem pro EU), tak prezidentské volby ve Francii budou mít zřejmě fatální vliv na další učinkování Evropské fiskální a Evropské politické unie. Jestli se v Řecku budou volby opakovat, aby nakonec poníženě přijali roli zkušebního panáka, na kterém si EU vyzkouší co všechno si může se suveréním státem dovolit, nebo se Řecko rozhodným způsobem zbaví své vazalské pozice a tím i eura, je možná teď každému v Bruselu jedno. Postoje Francie k celému projektu Evropské politické unie budou o to důležitější.

Socialisté vyhrávají v Evropě všude na plné čáře. Je to způsobeno vyvolanou finanční krizí, kterou rozpoutaly banky ve snaze přimět státy EU k rozpočtové odpovědnosti. A v pravicově vedené Evropské unii se jim to doposud dařilo. Je to přitom jenom o tom jediném logickém pravidle. Mohu utratit jenom tolik, kolik vydělám. Evropa a celý vyspělý svět žije nad své možnosti, na dluh. Dluh, který doposud banky hradily. Najednou to nejde, proč vlastně? Muselo to přijít, vytloukat klín klínem, vyrovnat dluh dalším dluhem nejde do nekonečna.

Pravicové vlády v Evropě pochopily, jak je třeba reagovat. Srovnat své státní rozpočty na snesitelnou, bankami tolerovanou mez rozpočtový schodků. Vyšlo to na na hranici 3%. Tak na tuto hranici byl stanoven fiskální kompakt pro země eurozóny povinný, pro ostatní státy 27 velmi zásadně doporučený. ČR fiskální kompakt nepodepsala, ale hranici 3% schodku svého státního rozpočtu se velmi přiblížila (3,1% dle statistického úřadu za r. 2011). A rozpočet na r. 2012 je stanoven tak, aby byla hranice 3% prolomena.

Po prezidentských volbách ve Francii a po očekávaném odmítnutí vlivu EU v Řecku se dá očekávat, že fiskální kompakt padne. Pak ovšem zákonitě padne Evropská fiskální unie, když k Evropské politické unii se už nedospěje. A následuje dominový efekt. Na řadě je Evropská měnová unie. Zastavit tento proces by se mohl v pozici Evropské hospodářské unie, kdy by EHU fungovala konečně tak, jak to má být. To jest procesně vytvářet podmínky pro hospodářský růst v členských zemích při plném respektování suverenity členských států. To ovšem bude zřejmě znamenat zrušení Schengenu a zavedení ochranářských dovozových cel se vším nebezpečím, které s tím souvisí. Každopádně hospodařit s vyrovnanými rozpočty bude vždy nutností. Německo si chytře svou marku deponovalo a zajistilo. Uvést ji opět do provozu pro ně bude rozhodně menší problém, než pro Slovensko koruna (to si v nadšené eufórii korunu nezajistilo).

Česká republika je z hlediska fiskální politiky na tom velmi dobře. Program této vlády, který je velmi proreformí a z hlediska vyrovnanosti rozpočtu velmi odpovědný, je to co je v dané situaci správně. A je velmi nezodpovědné od opozice takový program zpochybňovat.

Sněmovna burácela smíchy, když poslankyně Pecková TOP 09 měla své expozé na téma, že důchodci si na nižší valorizaci důchodů zvyknou. Já jsem burácel smíchy, když poslankyně Emmerová ČSSD měla expozé o tom, jak senior u doktora neví, kolik ho to vyšetření bude stát, neví to ani pan doktor a tak senior radši odejde a jde si nakoupit pár rohlíků, protože hlad má před zdravím přednost a na obojí onen senior nemá. 

Průzkumy veřejného mínění dávají velkou šanci populistické levici. Co si vyberete, dluhy, dluhy, dluhy s nebezpečím propadu na roveň Řecka, Španělska (23% nezaměstnanost), nebo po vyrovnání rozpočtové bilance nastartování hospodářského růstu s dlouhodobým výhledem?