Kauza poslat dopis.

Poštovní schránka na konci ulice ...., básnička, kterou jsme se kdysi učili. Už si jí moc nepamatuju, tak si netroufám v citaci pokračovat. Byla modrá, pak i červená, teď není žádná. Tedy alespoň v Praze, úplně určitě ve Strašnicích. A že jich tu bylo. Na horách tam je lidem hej, poštovní schránky v dosahu dole v obci. Docela i několik vedle sebe, aby se nemohlo stát, že by byla tak plná, že už se do ní žádný dopis nevejde.

Potřeboval jsem poslat dopis. V malé úzké obálce, žádný problém. Poštovní známky doma nemám, kupovat je do foroty se může vymstít, stále se zdražují. Jdu s tím tedy na poštu, hlavní pošta na Černokostelecké v Praze 10. Bylo asi 17,00 hod. Na poště odhadem 60 lidí. To tady budu stát, abych poslal jeden obyčejný dopis? Venku u vchodu do budovy je schránka (řekl bych jedinná ve Strašnicích, aspoň o jiné nevím). Tak ještě sehnat známku a je po problému. Není, známku sháním další půlhodinu. Papírnictví ji nevedou, prý na poště (tedy postavit se k těm 60 lidem), tak snad trafiku. Tam, kde trafiky byly už dost nejsou, ale dobrý už jí mám. 13,- Kč, myslel jsem, že to bylo 10,- Kč. Už je to zase jinak.

Takže nalepit a uháním k té jedinné schránce u vchodu do budovy České pošty. U ní stojí pán, v ruce štos obálek (řekl bych tak deset) a všelijak se pokouší ty obálky do schránky strčit. Dobře naladěn v naději, že můj problém s odesláním dopisu se blíží ke konci, se pána ptám, co že to u té schránky řeší. Vono je to tak plný, že tam nestrčím už ani jeden dopis, praví zoufale pán a znechuceně odchází. Do budovy pošty, kde si zcela zdrcen odstojí dobré 2 hodiny, aby paní za přepážkou strčil deset dopisů opatřených známkami. Já jsem to nevzdal a ten svůj dopis jsem tam po boji přece jen strčil. V jakém stavu bude až ho obdrží adresát, to ovšem nevím a ani si to nechci představovat.

A tak vládo, ať už jseš jakákoliv, zbav nás útrap České pošty. Zaveď znovu a opraš S-karty, ať nejsou pošty zavaleny důchodci, veškerý platební styk zaveď už pouze v elektronické podobě, nařiď, nejlépe příkazem Bruselu, všem opatřit se internetem, ať může každý vyřizovat z pohodlí svého domova veškerý platební i písemný styk s kýmkoliv a kdykoliv. Jo a ať nikdo nekrade, nepodvádí a ať se mají všichni rádi a, a .... to všechno zařiď (safra, to je divnej sen, mámo štípni mě, ať se probudím)!

Jéde, jéde poštovní panáček ......