Hrom aby do té pitomé škatule od viksu uhodil.

Nesmrtelná hláška z knížky Mušketýři s hokejkou, která patří k mým oblíbeným. Humorně popisuje doby, kdy se u nás lední hokej teprve klubal s plínek a kdy výsledky 22:0, nebo i víc v soubojích kohokoliv s Kanadou, nebyly žádnou senzací. Tyto doby jsou dávno pryč, lední hokej se vyvinul v nejrychlejší kolektivní sport a už dávno není opravdu slabých mužstev (tedy těch, které se zúčastňují významných světových turnajů). Na 14 dnů se z nás stávají odborníci, nastává mediální šílení, stavějí se obří obrazovky po náměstích.

Nagano poprvé přineslo konfrontaci toho nejlepšího (to jest uvolněných hráčů NHL) s tím na co jsme byli my dosud zvyklí. Dlouhodobě připravovaných národních týmů na turnaj mistrovství světa. Obdivně jsme zírali na umění profesionálů z té nejkvalitnější hokejové ligy.

Od těch dob jsme si zvykli na jména hokejistů odcházejících do NHL a s nadšením sledujeme jejich výkony. Proč už nám tento sport - náš národní klenot - na úrovni reprezentace ani zdaleka nepřináší takové uspokojení? Úroveň všech zúčastněných, hlavně evropských mužstev se zvedla a ty "menší", začínají ty hokejové mocnosti nejen dohánět, ale už se sunou i před ně. Něco oni dělají lépe a my hůře.

Dělat trenéra národního týmu je dnes velice nevděčné. Během sezóny odehraje turnaje Euro hockey tour se širším výběrem hráčů naší extraligy. Aby na turnaj mistrovství světa, nebo jako teď na olympiádu sestavil tým z hráčů NHL nebo KHL, kteří se tedy uvolí reprezentovat. Kritérium výkonnosti je, že pravidelně v NHL nastupuje. To stačí, co bys chtěl trenére víc. A tak zatímco hráči naší extraligy se mohou přetrhnout aby mohli reprezentovat, jejich kolegové z NHL se tedy nechají přemluvit, protože za čest a slávu Česka ... atp. však to známe.

Ať dopadne olympijský turnaj tak, nebo tak, něco je třeba změnit. Postavit základní osu národního týmu, tyto hráče připravovat na všechny herní varianty a tuto osu doplnit nejlepšími hráči z NHL. Dlouhodobě s takovým týmem pracovat.  A kritériem budiž výkonnost, schopnost zapadnout do herní koncepce mužstva a nikoliv pouze jméno. Pouhá slavná jména nám už nikdy nic nevyhrajou. 

Naši soupeři na olympijském turnaji mají v podstatě usnadněnou práci. Uhlídat Jágra. A náš tým bude bezzubý, bezradný. Další řady jsou složené z individualistů, kteří projevují značnou míru nesehranosti. A s tím už si kdejaký tým na turnaji poradí.

Stavět na jménech bude do budoucna asi málo. Jména zatím nic moc nepředvádějí ani v ruském týmu. S týmem je třeba koncepčně pracovat, nestačí ho již jenom optimálně jmenovitě složit. Aby nám neujel vlak. 

Sportu zdar.