Do Paříže se sjíždějí státníci, aby jednali o ničem - aneb energii z obnovitelných zdrojů se napřed musíme naučit zkrotit. I tak mohl znít titulek tohoto článku. Vždycky jsem rád, když mé názory souzní s odbornými.
Pařížská konference bude opět řešit neřešitelné. Jak snížit globální teplotu Země o dva stupně do konce století. Trumpova Amerika, která tento globální nesmysl začala (alarmisté alá Al Gore), i jako první snad pochopila, že to nejde. Proto ho odmítá.
Jak se shodují odborníci z technických univerzit, kteří nejsou zatíženi politickou korektností ke všemu co se vymyslí v Bruselu, podpora ekologických zdrojů naráží na tvrdé limity. Ty jsou dány hlavně fyzikálními principy. Když odhlédnu od známých faktů, že když slunce nesvítí, nebo vítr nefouká, tak ty zdroje nefungují, tak taky naopak, když svítí hodně a fouká hodně, tak je velký technický problém, jak s takto vyrobenou elektřinou naložit. Nabíjet takto vyrobenou elektřinou akumulátory, jejichž kapacita by mohla mít nějaký hospodářský význam je a bude vždycky v poloze sience fikcion. Akumulátory pro malé rodinné domy ano, ale aby akumulátory uspokojovaly potřebu velkých průmyslových podniků, tomu snad neuvěří už nikdo. I ty elektromobily mají jeden problém. Nejde přece jenom o to, jestli ta baterie vydrží 200 nebo 300 km, je nutné taky svítit, zajistit klimatizaci. A i dobití nepůjde nikdy tak rychle jako doplnění benzinu nebo nafty. MHD tam ano, autobusy na baterie, to je ono. Jeden potřebuje dobít, vyjíždí na linku náhradní, plně nabitý.
Vítr u nás nemá velký význam. Větrná elektrárna o výkonu 2 MW za celou dobu provozu nevyrobí ani tolik energie, která je potřeba na její výrobu. Fotovoltaika je po špatných rozhodnutích státu o její podpoře vnímána jako přítěž pro naší elektrizační soustavu. Instalovaný výkon panelů je asi 2000 MW, tedy stejně jako Temelín, vyrobí ovšem asi 2% elektřiny (což ještě není číslo, které by mohlo být využitelné), Temelín asi 20%, spolu s Dukovany je to 40% plně využitelné energie.
Výhody a nevýhody:
Fotovoltaika:
+ CO2 neutrální, při provozu bez emisí. Výborný zdroj pro domácnost, která si může regulovat spotřebu a přebytky ukládat do baterií.
- Investičně náročná a plošná malá hustota 1 kW/m2 (fosilní elektrárna 500 kW/m2 i více), musí existovat záložní zdroj, životnost panelů cca 15 let, pak "slepnou" (ztrácejí účinnost), nevyřešený způsob likvidace.
Větrné elektrárny:
+ CO2 neutrální, při provozu bez emisí.
- problematická výstavba a údržba, malá plošná hustota, nelze řídit výrobu elektřiny, zcela závislá na počasí, musí existovat záložní zdroj o stejném výkonu.
Vodní elektrárny mají jenom výhody, rychlý start (za minutu 500 MW - Vltavská kaskáda), dlouhá životnost (více než 100 let). Nevýhodou je odpor ekologických iniciativ proti plánované výstavbě nových vodních děl.
V současné době je nejambicióznějším projektem ITER. Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor využívající jako zdroj štěpného materiálu thorium, který je mnohem bezpečnější než uran. Zařízení bude využívat fúzní reakce, tedy slučování jader. Thorium je v přírodě mnohem rozšířenější než uran a v něm obsažené radioaktivní látky mají mnohem nižší poločas rozpadu. Na projektu se shodlo už v r. 2006 sedm účastníků - EU, Japonsko, USA, Rusko, Čína, Jižní Korea a Indie. Už v r. 2016 měl být reaktor, který se staví ve Francii, uveden do provozu. Uvedení do provozu se nyní posouvá na r. 2027 a náklady se odhadují na dvacet miliard eur.
Kdyby se konference v Paříži seriózně zabývala projektem ITER a tímto směrem do budoucna, tak by snad byla věrohodná. Fantazírovat o tom, že lidstvo je schopno omezováním produkce CO2 zajistit snížení globální teploty Země, je irelevantní. Není to nic jiného, než snaha hospodářsky si podmanit svět. To, že se na to už tak slepě nenaskakuje (Trumpova Amerika), je důkazem, že se snad opět začíná racionálně přemýšlet.
