Putinovi, aby si nic nezačínal s Ukrajinou. Po Americe od Evropské unie a přidal se i Boris Johnson, tedy Velká Británie. Co se chce říct? Ukrajina je naše - to jest koho?
Je na místě náhled do nedávné minulosti. Psal se rok 2014, olympijské hry v Soči. Byly krutě napadány mediálním mainstreamem. Byly osočovány jako "nebezpečné, nepovedené, policejní, plné vojáků", těch hloupých novinářských narážek bylo spoustu. Jakoby to byla předzvěst toho, co se mělo odehrát v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě. V Kyjevě došlo k nezákonnému svržení prezidenta Janukoviče. Janukovič se zachránil útěkem do Ruska a na kyjevském Majdanu se odehrál masakr. Kdo velel nezákonnému svržení (puči) prezidenta? Kdo byli ti ostřelovači na Majdanu? Jakou roli hrálo NATO ve snaze o své rozšíření? To všechno až se spolehlivě a pravdivě vyšetří, tak se teprve může jednat na úrovni. Nějaké vyhrožování z tepla svých kanceláří v Evropě, v případě Ameriky přes oceán, nemá sebemenší smysl.
Na protest proti svržení Janukoviče se vzepřely východní regiony země. Vytvořily se Doněcká a Luhanská lidová republika. Jejich zájmem je získat v rámci Ukrajiny autonomní statut. Jsou při hranicích s Ruskem, nejsou to až tak malé oblasti - dohromady mají cca 5 miliónů obyvatel. To jsou Rusové, Bělorusové a Ukrajinci. Vyhlásily své republiky po všelidovém hlasování v květnu 2014. Neustávající občanská válka si žádá pozornost Ruska, žijí tam i Rusové. O Krymu myslím, že už nemá smysl se zmiňovat, Krym býval ruský, za SSSR předán Ukrajině, Ukrajincem Chruščovem (to bylo přece úplně jedno v rámci SSSR). Kdyby nebylo událostí na Majdanu, vyvolaných nezákonným svržením prezidenta, velkým tlakem paktu NATO na rozšíření, tak možná Krym zůstal ukrajinský. Putin už byl prezidentem 5 let a do té doby o Krymu nemluvil.
Jaceňuk, první předseda samozvané vlády Ukrajiny, si velmi pospíšil s vizí, jak ruskou černomořskou základnu v Sevastopolu vypoví a předá NATO. Nelze se divit, že se Rusko cítilo ohroženo, krymská vláda, na základě referenda a voleb, rozhodla o navrácení Krymu pod správu ruské federace. Špatně, nedemokraticky, zatím bylo jen svržení prezidenta Janukoviče. To nechť se vyšetří a může se jednat.
V r. 1990 tehdejší prezident Ruska Gorbačov rozhodl o stažení ruských vojsk z NDR a poté i od nás. Byl za to veleben nejen u nás, ale i v Americe. Rusko opustilo svou okupační oblast - NDR, která jim náležela dle postupimských dohod, jako jedné z vítězných mocností II. světové války. USA a Velká Británie své okupační oblasti neopustila. Gorbačov aspoň za svůj vstřícný krok získal slib, že se pakt NATO nebude rozšiřovat dále na východ. Slib - co to je? Sliby se neplní. NATO se rozšířilo až na dotek k ruským hranicím po Pobaltské republiky. Vidle do záměrů Ameriky ovládnout Rusko hodil až Putin. Fakt se někdo diví, že je Rusko tak vojensky silné, že přesouvá své vojenské síly ke svým západním hranicím? Stále operuje pouze na svém území.
Když před lety, v r. 1962, se SSSR pokusil tajně vybudovat svou raketovou základnu na Kubě, ocitl se svět na pokraji III. světové války. Reakce USA byla velmi zásadní. Pro prezidenta Kennedyho asi i tak slabá. Do roka se stal obětí atentátu, Pentagon zřejmě usiloval o vojenský střet, bez ohledu na následky.
Dnešní krize na hranicích Ruska a Ukrajiny, má jen jediné řešení. Stáhnutí NATO do pozic vojenského paktu obrany států Evropské unie, východním regiónům Doněcku a Luhansku, přiznat statut autonomie a vypsat konečně regulérní volby na Ukrajině. A navždy zapomenout na vměšování se USA do záležitostí Evropy.
