Babišovy kauzy a výkladní skříň naší justice.

Je neuvěřitelné, že se to pořád děje. Neúměrně protahované kauzy. Ať je to kauza nešťastných majitelů domů sdružených v družstvu Svatopluk, nebo mediálně velmi přitažlivé kauzy předních politiků.

Paní Parkanová, Nečas a související osoby v kauze svržení Nečasovy vlády, tak teď Babišovy kauzy a jiné. Čapí hnízdo a nezákonné čerpání dotací firmou Agrofert. Před lety se pokusil pan prezident Klaus při příležitosti ukončení svého prezidentského mandátu, svou abolicí, vnést do justice trochu pořádku. Snažil se omezit dobu stíhání.  Nepovedlo se, rádoby demokraté ho chtěli dokonce obvinit z velezrady. Jak důležité by bylo, kdyby justice byla ve svém vývoji za těch posledních 7 let dál. Nepohnulo se to ani o píď.

Obnovení zastaveného stíhání premiéra Babiše a jeho rodinných příslušníků, hlavním žalobcem panem Zemanem, je trochu nepochopitelné. Vyšetřování případu více než 3,5 roku práce řady lidí, kteří případ řešili. Vypotili 22000 stran textu, jak řekl pan nejvyšší státní zástupce Zeman, mělo to rozsah 60 v mašlích svázaných svazků. Četl to 3 neděle a dospěl k pro mě nepochopitelnému závěru. Osvobodil majitele firmy Čapí hnízdo (členy Babišovy rodiny), už dříve byli osvobozeni členové vedení Agrofertu. Stíhaný je dále pouze premiér Babiš a jedna další osoba.

Pan Blažek, někdejší ministr spravedlnosti poznamenal, v pořadu Otázky Václava Moravce, že doba vyšetřování jednoduché kauzy (já bych řekl, že až triviálně jednoduché), je přinejmenším dost dlouhá.  Šlo přece jen o to ověřit několik dat. Datum vzniku firmy Čapí hnízdo, datum žádosti o dotaci a datum sloučení firmy Čapí hnízdo s firmou Agrofert. Samozřejmě v kontextu se zákony doby, kdy se celá záležitost odehrála. Tým státního zástupce Šarocha po 3,5 letech mravenčí práce dospěl k názoru, že se trestný čin nestal (jeden by řekl, že k témuž se mohlo dospět za cca týden). Jestli je tam něco k došetření, tak neměli být osvobozeni majitelé firmy Čapí hnízdo, ale premiér Babiš, který majitelem Čapího hnízda nikdy nebyl.

Způsob čerpání dotací od EU by měl být od základu předělán. Dotace malým a středním podnikatelům jsou v zásadě špatně. Farma Čapí hnízdo nevyrostla za oněch 50 miliónů, ale stála 750 miliónů. Tak je to ovšem se všemi dotacemi. Dotace z EU, které mají sloužit výhradně k postupnému dorovnávání úrovně všech členských zemí EU, mají jít k rukám vlády, která je použije k dobudování infrastruktury, která slouží veřejnosti. Budování dálniční sítě, železničního koridoru včetně rychlodráhy, splavnění Labe k hranici s Německem vybudováním těch důležitých jezů před Děčínem, silničních obchvatů měst, možná i ten prezidentem Zemanem vysněný kanál Labe-Odra-Dunaj a podobně. Těch projektů by se našlo. Takto se utrácí dotace třeba i na školení.

Další věcí pro justici je nesmyslnost zákona o střetu zájmu (populární Lex Babiš). Člověk, který se vypracoval k nějakému majetku nemůže do politiky? Co to je za nesmysl? Podle naší Ústavy se může politického života profesionálně zúčastnit každý od věku 18-ti let. To jest má právo volit a taky být volen. Že by se musel vzdát svého majetku nebo svých podniků je přece totální nesmysl. Nakonec jeden příklad z politiky u nás přece je. Ministr zahraničí z dob Nečasovy vlády pan Karel Schwarzenberg, majitel pozemků a nemovitostí v jižních Čechách, takovému zákonu nikdy vystaven nebyl. Možná proto, že tehdejší opozice byla přece jen aspoň trochu slušnější.

Demokratický svět si začíná zvykat situace, kdy je snaha zpochybňovat a odvolávat politiky řádně ve volbách zvolení. Pokusy odvolat prezidenta Trumpa jsou vrcholem trapnosti, naše politická scéna je tím případem zřejmě úplně posedlá.