Nejpropracovanější doping v historii. Americká antidopingová agentura USADA vydala zprávu o 1000 stranách v níž se opírá o svědectví 26 profesionálních cyklistů. Vzhledem k tomu, že se Armstrong přestal bránit, odebrala mu šmahem všechny jeho dosažené výsledky z let 1999 - 2005, včetně triumfů na Tour de France.
Co si o tom všem myslet? Jestli je to pravda, musí přece dojít k novému vyhlášení výsledků ve všech jeho vítězných závodech, úplnému přepracování odměn za vítězství a další místa v pořadí, ale hlavně k soudnímu procesu, v kterém bude řešen podvod za účelem nezaslouženého zbohatnutí. Známé jsou případy odsouzení finských běžkařů, ruských běžkařek, řady atletů a atletek Ruska a Spojených států. Jestli to není pravda, pak bych očekával omluvu Armstrongovi, neboť jej to jako občana velice poškozuje v očích veřejnosti.
A jsme u věci. Největší doping ve sportu jsou peníze. Pro ty je sportovec ochoten riskovat svoje zdraví i svou pověst. Nakonec je k tomu každý profesionální sportovec víceméně přinucen. On ví, co by měl aby mohl jezdit v tom pelotonu na špici, spurtovat o vítězství v etapě, ujíždět do kopců. Když si nepomůže, tak ho jeho tréningová píle zařadí nanejvýš do toho balíku bezejmených. Tréningové metody a možnosti člověka jsou i tak prakticky nevyčerpatelné, jet 50 km časovku těsně pod hodinu, tedy průměrem 50 km/hod, je myslím na hraně fyzických možností člověka.
Trochu z jiného soudku. Tady si nemyslím, že by snad hrozil doping nějakými chemickými přípravky, ale rozhodně jde o peníze, prestiž a adrenalín. Seriál rally závodů v naší republice je letos poznamenán třemi smrťáky. Nejsem žádný fanda těchto závodů, ale každoročně se mě velmi dotýká závod rally Bohemia, jehož jedna etapa probíhá v těsné blízkosti mé chalupy. Loni silně tři dny pršelo, následek toho byl, že čelní strana mé chalupy byla ohozena blátem, blátem z mého pozemku, na který závodníci bezostyšně najížděli (je to rychlá pravá 45). Letos jsem si chalupu chytře pokryl pokrývkou z umělé hmoty, bylo ale sucho a tak kromě závějí prachu o nic moc nešlo. Přesto, když projížděl komisař a uzavíral trať, zastavil jsem ho a požádal, aby tyčemi, páskami a značkami vyznačily trať před mojí chalupou tak, aby závodnící nevjížděli na můj pozemek. Odmítl s tím, že už to mají takto najetý. A teď jsem u toho. Ten úsek je hodně zatáčkovitý, auta jezdí pankejtama, jen těsně míjí vzrostlé stromy. Utržené krajnice, rozbité silnice, rozorané pankejty. Nelze se divit, že o kousek dál, při tomto způsobu jízdy, auto ze zatáčky vyletí a práskne do stromu. Spíše je div, že se to nestane víckrát. Že přitom zemřel člověk je smutné a tragické.
Doping je problém. Svět chce vidět stále větší výkony, nové rekordy. Podporuje to tím největším dopingem, penězma. Množstvím peněz, nad kterým člověk nechápavě kroutí hlavou. Budou-li ve sportu takové peníze (a ty budou), bude ve sportu i doping. Myslím, že by se měla USADA Armstrongovi omluvit.
