A ještě jedna o dotacích.

Jak jsou dotace z evropských strukturálních fondů pro malé a střední podnikatele, do 50 milionů základního jmění, ošidné, vidíme na kauze Čapí hnízdo. A přitom nebylo konáno nic proti ničemu. 

Příklad. Projekt malé vodní elektrárny za 800 milionů, dotace z evropských fondů 100 milionů nikdy nemůže podnikatel z jměním do 50 milionů - tedy malý a střední, vůbec realizovat. Tedy získá dotaci, ta mu stačí tak na zařízení staveniště, a musí se spojit s někým silnějším, který mu bude tu stavbu realizovat. Tedy poruší základní princip pro poskytnutí dotace, tedy dotace pro malého. Projekt stejně nakonec realizuje velký. To asi potvrdí mnozí, kteří kdy vypracovali projekt pro žádost o dotaci.

A zřejmě by projekt Čapí hnízdo zcela unikl pozornosti, kdyby to nebyl projekt pana Babiše, politika, který tak dráždí politiky jiných stran, kteří s ním sedí na pohodlných židlích ve sněmovně. A to je další problém dotací. To jest měl by se provést audit všech poskytnutých dotací realizovaných projektů. Že se takové audity běžně provádí a že na Čapí hnízdo bylo provedeno auditů hned několik? Aniž by zjistily cokoliv nezákonného? Tak o co vlastně jde?

Dotace jsou ten problém. Pan Václav Cílek to v pořadu Fokus Václava Moravce, řekl nedávno zcela na rovinu. U nás zemědělec nevyrábí potraviny, ale pěstuje komoditu pro získání dotace. To jest řepku, kukuřici, pšenici na průmyslové zpracování. Taky třeba nic, i na to může dostat dotaci, a to je možná ten nejlepší případ. Takto ze zemědělské půdy, ornice, ze stavu nějakých 80 cm, zbývá posledních asi 10 cm a to je třeba bušit na poplach. Zemědělec ví, že řepka může přijít v intervalu 3 - 4 roky, přesto jí nasadí, protože má zisk zaručený. Pěstuje totiž motorovou naftu, nebo biomasu. Tato zrůdná myšlenka, pěstovat naftu na polích, se zrodila v hlavách neomylných v Bruselu.

Potraviny, další díl zmíněného Fokusu. Lidi chtějí slevy a tak budou kupovat drůbeží špekáčky vyrobené jen ze separátu. A jestli si myslíte, milé hospodyňky, že nějak uctíte své ratolesti fajnovým hustým jogurtem, tak ten se zahušťuje pomocí želé vyrobeným z kostí a kůže. Dobrou chuť. To všechno se člověk doví z televize. Nakonec nedávný problém kuřat a vajec z Belgie, přímo v srdci Evropské unie. Těch zlikvidovaných vajec, protože někdo chtěl své zisky ještě navýšit. Dotované potraviny jsou asi to největší zvěrstvo.

Dotace z evropských fondů, by měly jít jenom a pouze do státních rozpočtů jednotlivých zemí EU. A ta země nechť si s tím naloží jak sama ve svých demokratických institucích rozhodne. Tedy žádné projekty do Bruselu, ale sem na naše instituce. Aby se někde nepokládala další asfaltová vrstva na silnici, která to ani tak nepotřebovala, a jinde se nejezdilo po tankodromu. Prostě centrální rozdělování.

Hrozná myšlenka. Centrální rozdělování už máme snad dávno za sebou. Proč do toho zase lézt? Brusel je to centrum, které centrálně rozděluje. Jak roztomile pravil pan Lasica, známý slovenský herec, k výročí dělení Československa. Máme se dobře, máme se rádi a společně nadáváme na Brusel.