30 let třetí cesty, která nám teď komplikuje život...

Po revoluci sice Venca říkal, že nic takového nehrozí. Nejdříve vznikl divoký kapitalismus, ale v nevýrobní sféře byl socialismus nahrazen podivnou směsicí. Ve zdravotnictví, školství apod. prý chybí peníze - to je však lež!!!

Existuje v nevýrobní sféře finanční krize?

V oblasti zdravotnictví, školství či sociálních služeb má být údajně nedostatek financí, ale zádrhel je v tom, že na tyto oblasti se vrhli jako supi soukromí podnikatelé, takže ten nedostatek bude pouze fiktivní, aby stát dolil další peníze. Problém je nejspíš pouze v tom, že uvedené oblasti po skončení období socialismu neměly a nemají žádnou vhodnou koncepci, takže jak bylo zvykem se řešila pouze malá domů. Proč v těchto oblastech nikdy nebyla oddělena veřejná sféra od té soukromé? Nejdříve bylo nejspíš málo zazobaných, kteří by si soukromý sektor mohli dovolit a teď už přece hraboše nikdo nebude odstřihovat od zdroje, ale mělo by se to regulovat...což rozhodně není zájem ANO, překvapivě ani ČSSD...

Odpovědnost v těchto oblastech leží jednoznačně na veřejné sféře (stát, kraje, okresy, obce), i když spolupráce je běžná i z dobročinných struktur. Soukromý by měl být vždy nadstandard.

Zdravotnictví

V oblasti zdravotnictví byla sice vytvořena VZP, ale i spolek dalších privátních pojišťoven, do kterých stát leje své vlastní veřejné peníze za své "pojištěnce". Veřejná sféra by měla mít pokrytou svou strukturu zdravotních zařízení, od praktického lékaře, přes odborné ambulance po lůžkové části nemocnic. Jenže zde nastává problém, kde kdo funguje pro kde koho, bez přímé vazby - soukromě se chovají pouze zubaři a plastická chirurgie. Kolik soukromých ambulancí nebere pojištěnce a žije z platících klientů? Ano, existují ty co neberou klienty VZP. Proč v místech s fungující nemocnicí je další množství ambulantních "specialistů" na stejné obory - placené pojišťovnami, často bez potřebného zajištění - nemocnice, takže chybějí v nemocnicích, lékaři, sestry i peníze. A co se týče odměňování, tak naši chytrolíni zdeformovali celý systém odměňování a nyní zalepují kde jakou díru nesmyslnými opatřeními, a to nejen ve zdravotnictví.

Školství

V oblasti školství, od dětských skupin až po super speciální vysoké školy, působí daleko víc nestátních podnikatelů, včetně církví. Stát má jakousi představu o tom co by se mělo dít, vydává licence, schvaluje i nějaké drobnosti, ale hlavně platí - veřejné neveřejné, prostě kde jaké školy. Kdyby veřejné prostředky šly na veřejné školy, bylo by peněz dost. Ale hlavní problém školství rozhodně ani tak nestojí na financích, hlavní problém je opět koncepce, osnovy. Jenže na jednu zmínku o koncepci je dalších devět (nebo i devadesát devět) na mzdy učitelů, přičemž právě školství by mohlo být vlajkovou lodí robotizace u nás, většinu výuky by hravě zvládli roboti, pokud budou mít správné instrukce.

Sociální služby

V této oblasti, domovy důchodců, pečovatelské - azylové domy apod., stát (tedy hlavně obce) zaspal nejvíce, ale i tak je dojnou krávou pro podnikatele, kteří se zvláště rekrutují částečně z církví, či obdobných charitativních organizací. Přestože se stále mluví o stárnutí populace, tak stát je dlouhodobě a trvale mimo. Zřizovatelé by byli, ale státe plať. Jenže stát nejdřív rozpráší své prostředky do soukromých rukou potřebných, ti si je užijí s rodinou a "organizovaná" péče prostředky nemá a ani průměrné platy jako sestry, ani jeden a půl násobek jako učitelé a ani dvojnásobek jako doktoři...

Závěrem...

Samozřejmě by se dalo pokračovat oblastí sportu, kultury, památkové péče a dalších, tam všude je pláč nad nedostatkem financí, tedy všude tam, kde levá neví co dělá pravá a situace se řeší místo koncepčně chaoticky. Zdá se, že Vencova věta o tom, že trh si s tím poradí je trošku zavádějící, tedy kde komu se dokonce legálně daří utrhnout z veřejného do vlastní kapsy. To je hlavní rozdíl proti minulosti - tam to bylo rozkrádání socialistického majetku - teď je to rozbírání kapitalistického veřejného majetku a to je v pořádku...když nám ta výroba a obchod tak dobře fungují... zatím...